Prvorozená

11.Kapitola

A bylo krásně. Nikde nebyl ani mráček. Slunce osvětlovalo nekonečnou dálnici, kterou v tenhle čas okupovalo tisíce aut.

V jednom ze všech těch aut, seděly dvě mladé dívky. Ta starší, blondýnka, seděla za volantem a prozpěvovala si společně s rádiem nějakou známou písničku. Ta mladší, zrzka, se snažila obě vyfotit svým mobilním telefonem a všemožně se u toho nakrucovala, aby byla fotka co nejpřirozenější. „Neměly jsme tu někde odbočit?" Zeptala se najednou blondýnka, která si až teď uvědomila, že už jedou nějak moc dlouho stejným směrem. „Asi jo. Vypadám snad, jako navigace? Freyo, neříkej, že jsme zabloudily." Protočí očima zrzka a napije se z kelímku už trochu studené kávy, kterou si obě kupovaly asi před hodinou v jednom bufetu. „Moje nejdražší Charlotto. Sice jsem blondýnka, ale nikdy v životě jsem se neztratila. To si pamatuj." Začne se bránit Freya a po chvíli jí bleskne do očí docela nenápadná cedule napravo, která značí odbočení. Charlotta si oddechne a nějakou chvíli se věnuje přehnanému pozorování zdejšího okolí. Ale i tahle činnost jí nevydrží nějak moc dlouho. „Freyo? Máš pocit, že mě táta moc hlídá?" Ozve se po nějaké době zrzka a natočí hlavu směrem k řidičce. Tahle otázka jí totiž v hlavě zní pěkně dlouho. Teda od té doby, co se s tátou začala víc sbližovat. Freya se zasměje a pokroutí hlavou. „Jsi jeho jediná dcera. Bude tě ochraňovat asi navěky. A to samé jednou čeká i Hope, ale asi tak stokrát víc. Lituji vás vlastně obě." Charlotta do ní lehce strčí. „Fakt díky, tetičko." Vyplázne na ní provokativně jazyk. Ví, že Freya tohle oslovení nesnáší. Od malé Hope jí to nevadí, ale jinak by za to nejraději zabíjela. Takhle si vždycky uvědomí, že je možná moc stará. Řeči zase na nějakou dobu utichnout a slyšet je pouze melodie písní z rádia nebo občasný doprovodný zpěv. Cesta jim nakonec uteče rychleji, než by čekaly. A když projedou kolem cedule, značící začátek města, jsou spokojené ještě mnohem víc.

Autem překonají centrum města a zamíří k jejich rodinnému domu, který v tomhle zapadlém městě pro všechny případy je. Obě jsou proto rády, že nemusí těch pár dní trpět někde v hotelu. Hned co projdou dveřmi, se Freya dost nesouhlasně zamračí. „Styl mého bratra se opravdu nezapře." Kroutí nechápavě hlavou, když si prohlíží interiér. „A nezařizovala to Rebekah?" Vzpomene si Charlotta na pár informací, které zaslechla, když se o tomhle výletu doma v New Orleans všichni bavili. Freya se zarazí a zapřemýšlí. „Fajn, tak je to prostě nádhera. Ale jestli někdy vytáhneš ty předchozí slova před ostatními, tak tě nikdy nebudu krýt, až budeš mít rande." Charlotta se jen zaculí a se svými věcmi se vydá najít nějaký svůj pokoj. To samé pak udělá vlastně i Freya.

Po procházení několika místností, si Charlotta vybere velký, ale útulný pokoj s krásným výhledem do okolí. Položí tašku na zem a hupsne na postel. Narychlo sepíše kratší smsku a přihodí i fotku sebe a pošle to tátovi. Ani ne za deset vteřin jí přijde odpověď. Přelétne zprávu očima, ale než stačí ještě nějak reagovat, do pokoje vpadne Freya s dvěma lahvemi whiskey v ruce. „Našla jsem tajnou zásobu." Vypadne z ní nadšeně a zatváří se jako šílenec, který našel zlatý důl. „Wooow, takže mě hodláš stáhnout na temnou stranu? Fajn." Charlotta se tomu vlastně nějak nebrání. Ty tři roky, co všemožně cestovala a hledala svou rodinu, se občas vrhla i do víru zábavy. Ale poslední dobou na to prostě nebyl nějak čas a nálada. „Když tě budu mít pod dohledem, nic protizákonného vlastně neděláme." Pokrčí Freya rameny a jednu z těch lahví postaví na stolek vedle postele. Tu druhou otevře a napije se. „No, tak to je síla." Zatváří se trochu zvláštně, když jí zlatavá tekutina sjede až do krku. Láhev pak podá i Charlottě, která hned také ochutná. „Fuj, to je tak hnusné, že to mám chuť vypít celé. Doufám, že mi nebude zle." Podobně se vlastně zatváří i Charlotta. Tak to pokračuje, dokud není vypitá jedna láhev a asi půlka z té druhé. „Freyo... A najdeme jí?" Ozve se do ticha Charlotta a snaží se rozpoznat, kolik že má prstů na ruce. „Koho?" Chudák Freya je z toho množství alkoholu trochu víc unavená, takže se jí ani nechce odpovídat. „No... to je vlastně jedno." Charlotta to vzdá, protože i jí ten stav nepřispívá k tomu, aby ještě víc myslela. A navíc se vedle ní ozve pravidelné dýchání. To jí asi přiměje k tomu, že i ona zavírá oči a po chvíli usíná taky.

„Charlotto, no taaak. Vstávej!" Už asi potřetí volala Freya svou zrzavou neteřinku ke snídani, kterou dokonce i sama připravila. Charlotta vydá ze sebe takový nesouhlasný vzdech a nakonec se tedy vymotá z postele. „Dobré ráno. Vypadáš dost strhaně. Že ty jsi včera popíjela?" Provokuje Freya a postaví na stůl kávu pro Charlottu. Ta jen protočí oči a napije se. „Dneska bychom se měly dát do toho hledání tvé mámy. Ať tu nestrávíme měsíc." Charlotta přikývne. „Fajn a víš, kde nebo jak začít?" Freya před ní hodí mapu města. „To musíš zjistit ty, zrzečko." Na pár vteřin se Charlotta tváří zamyšleně, jako by netušila, o co jde. Ale po chvíli jí to dochází. Jí přece koluje v žilách jak krev Mikaelsonů, tak krev její matky. A to je taky důvod, proč je tak moc důležitá k tomuto hledání.

Na druhé straně města, v jednom s větších domů, se právě odehrával vzrušující rozhovor. „Tak jsem právě zjistil, že v domě těch starých upírů z pravěku, asi někdo je." Začne oznamovat mladý černovlasý týpek a zamíří ke stolku s lahví whiskey. „A to si zjistil jen tak náhodou nebo se tak moc nudíš a chodíš po nocích obhlížet opuštěné domy?" Odpoví mu jeho společník a dost pobaveně ho pozoruje. Nepřikládá zatím k jeho poznámce nějakou velkou váhu. „Ricku, jak dlouho mě znáš? Nudil jsem se snad někdy?" Rick na to jen poraženecky pokroutí hlavou a napije se ze své sklenice. „A co to pro nás tedy znamená, Damone?" Zeptá se nakonec Rick vlastně narovinu. Ví, že je blbost to dál nějak zbytečně rozšiřovat a bavit se tu o nesmyslnostech. A jak zná svého parťáka, tak by z docela nevinného a jednoduchého rozhovoru, vznikl příběh na pokračování. Damon se usměje takovým úsměvem, který značí, že má něco v plánu. „Musíme zjistit víc. Protože jestli se ta rodinka, kde mají mezi sebou takové ty nezdravé vztahy, vrátila, tak je něco hodně špatně." Dodá a oba se nad tím zamyslí. Už teď je jasné, že přijdou na to, kdo se jim to usadil v jejich poklidném městě.

_______________

Ahojky:3 Zdravíme s novou kapitolkou :3 Děláte si ze mě srandu? :O skoro 250 přečtení? :o ani nevíte jak mě tohle potěšilo <3 Zbožňuju vás! <3

Votes & comments potěší :)

Zbožňujeme vás♥

SupernaturalGirl22 and Vee♥