Prvorozená

12.Kapitola

Když se pouštíme do nekonečného hledání, občas ztrácíme pozitivní myšlenky. Pak jen stačí prostorná místnost, tekutina v barvě zlata a pár náhod a všechno se najednou zdá tak moc dokonalé. Ale pozor na následky!

Damon se skoro celý den snažil nenápadně zjistit, kdo se nachází v domě Mikaelsonů. Nejvíc vsázel na to, že to bude někdo z té jejich povedené rodiny. Chtěl to prostě jakkoliv zjistit. Už jen proto, že když se tu Mikaelsonovi naposledy objevili, byl to celkem velký problém. Když pak z města zmizeli, byl opět klid. Jenže tahle nečekaná a tajemná návštěva ho pořád nepříjemně znepokojovala. Jenže nedokázal přijít na to, jak se dostat dovnitř budovy. Jako by byl celý dům opatřen jakýmsi neviditelným kouzlem, které celý prostor zahalovalo do pomyslného ochranného obalu. Nechtěl to vzdávat tak lehce, ale nakonec si řekl, že pokud je klid, není potřeba vysílat poplach. Nakonec, když se venku začala ukazovat tma, zamířil na své nejoblíbenější místo. Dneska byl bohužel sám, protože Rick měl prý romantickou chvilku se svou snoubenkou. Nebyl naštvaný, ale spíš měl na to svůj osobitý názor. Sotva prošel dveřmi v baru, rozhlédl se. Moc lidí tu při dnešním dni moc nebylo. Pár stolků bylo obsazených a u baru akorát seděl mladý Lockwood a o něčem se bavil s Donnovanem, který tu obsluhoval. Damon chvíli přemýšlel, ale nakonec se posadil kousek od nich. Kývnutím pozdravil a objednal si skleničku whiskey.
„Tak co, zase nic?" Zeptala se už docela zničeně Freya své zrzavé neteře, která se tvářila podobně. Ta jen zavrtěla hlavou a naštvaně shodila mapu ze stolu na zem. Už pěkně dlouho se obě snaží pomocí vyhledávacího kouzla nalézt Sage. Ale ani po několikátém pokusu se jim to nedaří. „Vždyť doma nám to fungovalo. A jasně bylo vidět, že moje máma je někde tady ve městě." Odsekne zrzka a podepře si rukou hlavu. Freya pokrčí rameny, protože ani ona sama neví, co se děje. „Možná to chce čas. Vždyť u toho sedíme od rána." Snaží se jí uklidnit. Charlottu ale ani tyhle slova nijak neutiší. Prostě jí to štve. Věděla, že to bude těžké, ale tohle vypadá, jako by jim to dělal někdo naschvál. „Víš co, kašleme na to. Obě jsme z toho dost rozhozené, a pokud to tak půjde dál, může se stát, že vyhodíme tenhle úžasně zařízený domeček do vzduchu." Tohle nakonec Charlottu docela rozesměje a dá Freyi za pravdu. Ona sama je taky z té magie už docela dost unavená a začíná si plést, které kouzlo je na co.
„Fajn, tak co podnikneme?" Charlotta se podívá tázavě na Freyu a očekává, že její skvělá tetička vymyslí nějaký skvělý plán, jak se tu zabavit. A jak slíbila tátovi, má jí přece ve všem poslechnout. Při těch myšlenkách se musí pousmát. Freya chvíli přemýšlí, ale o zábavě má vlastně docela jasnou představu. „Co takhle okouknout místní noční život a obyvatele opačného pohlaví?" Vlastně je to víc než jen dokonalý plán. Musí uznat, že nápady Freyi jsou neobyčejné. Charlotta nemůže nesouhlasit. Proto se po nezbytných přípravách nakonec obě vypraví do centra města.
Do baru se nakonec postupně začalo hrnout víc a víc lidí. Ale pořád tu bylo docela přehledně. Každý se snažil nějak zabavit. Dokonce i Damon se snažil z nudy prohodit pár slov s Tylerem Lockwoodem. Prostě tu vládla taková ta stereotypní pohoda, která se měla během chvíle úplně změnit. Když se znova otevřeli dveře, i tentokrát se všichni, jako podle naučeného gesta, podívali tím směrem, aby zjistili, kdo je další návštěvník. Ale teď se přece jen někteří zatvářili zaujatě. Tyhle dvě dívky, které se v baru objevily, totiž nikdo neznal. „Proč jsem si myslela, že mě zatáhneš do baru?" Zeptala se pobaveně Charlotta a jemně drcla do Freyi. „Jestli chceš, můžeš si dát vodu nebo džus." Oplatí jí to Freya a obě se usadí u jednoho volného stolečku.

Bylo vidět, že přítomnost zrzky a blondýnky zvedla vlnu nečekaného zájmu. Nejvíc si je asi prohlíželi Damon s Tylerem. „Znáš je?" Zeptá se z ničeho nic Tyler. Damonovi opravdu ani jedna nic neříká. Dokonce ani v minulosti tyhle dvě nepotkal. Jenže to ho vlastně netrápí. Usměje se tím svým typickým předvídatelným úsměvem, jako by už bylo přesně jisté, kam jeho pomyslné plány směřují. „Zatím ne." Prohodí a kývne na Matta, aby u něj objednal celou láhev whiskey. „Ale tu blondýnku si beru." Oznámí Tyler sebejistě a vykouzlí na rtech směrem k ní tak neodolatelný úsměv, jak jen dokáže. Damon se k němu otočí a má na jazyku hned pět způsobů, jak tohohle namyšleného frajírka poslat do patřičných mezí. Jenže to nakonec vzdá a chytne se toho úplně z jiné strany. „Fajn. Takže sázka?" Řekne Damon dost nadšeně a možná pomyslně doufá, že to Tyler nakonec vzdá. Jenže se tak nestane a po několika nezbytných instrukcích se oba vydávají směrem ke stolku, kde sedí ty dvě neznámé krásky.

Freya s Charlottou si nakonec objednaly whiskey. I když se tomu zrzka ze začátku trochu bránila, tak nakonec jí to vlastně zachutnalo. „Mám pocit, že máme ctitele." Zasměje se Freya a nenápadně ukáže k baru. „Skvělé. Naposledy se mě snažil sbalit Kol, z čehož mám doteď noční můry." Vzpomene si Charlotta a při tom se neubrání pobavenému úsměvu. „Dávám tomu tak 5 minut. A pak se můžeme těšit návštěvou." Pronese Freya skoro znalecky. Už teď je víc než jasné, že ti dva u baru se nespokojí jen s okukováním. Vlastně ani ne za 4 minuty se vážně oba zvednou a zamíří k nim. „Ty lhářko! Říkala jsi 5 a ne 4." Je vidět, že se obě dost baví a dělají si z toho vlastně docela srandu. „Zdravíme, krásky. Nemohli jsme si nevšimnout, že tu sedíte tak samy." Začne Damon typicky konverzovat, a aniž by čekal na reakci, sedne si na místo vedle Charlotty a položí na stůl neotevřenou láhev whiskey. Tyler podobně zareaguje a zasedne místo vedle Freyi. Holky se na sebe podívají a pak na své nové společníky. „Ahoj? Jasně, nevadí, klidně si sedněte." Prohodí s takovým hraným zamyšlením Charlotta a pohodlně se opře o sedačku. „My jsme se vlastně do teď nudily a čekaly jsme, až nás přijdou bavit dva podezřelí týpci." Zareaguje i Freya a kopne do sebe zbytek whiskey, co měla ve skleničce. „Tak to jsme tu správně.

Jsem Tyler Lockwood. A ty, princezno?" S představováním začne Tyler. Freya se mu prostě líbí a touží jí prostě dostat. „Awww, těší mě. Nevím, ale jestli tě moje jméno nevyděsí, ale fajn. Jsem Freya, Freya Mikaelsonová." Všichni Mikaelsonovi jsou zvyklí na to, že když se někde představí, způsobí zděšení a nezdravý zájem. Tyler i Damon se na sebe podívají, ale nějak je to nerozhodilo. Spíš překvapilo. „Damon Salvatore. A docela mám obavy, jak se jmenuješ ty, krásko." Charlotta se zaculí a prohrábne si zrzavé vlásky. „Ehm... Charlotta. A fajn jsem taky Mikaelsonová." Přizná se a mrkne na Freyu, která se pořád tváří docela pobaveně. „Není vás nějak moc?" Damon se začíná docela ztrácet v tom, kolik že je vlastně těch Mikaelsonů. „Rozmnožujeme se. Zatím okupujeme jen New Orleans, ale plánujeme, že se rozšíříme do všech států." Charlotta ani neví, jak to z ní vypadlo. Nakonec Damon i Tyler musí uznat, že obě holky, i když jsou Mikaelsonovi, jsou docela zábavné a jen tak je odejít prostě nenechají. Damon otevře konečně tu lahev a všem nalije, aby si připili. „Tak na nové mezinárodní vztahy." Pak se jen ozve cinkot skla.

_______________

Doufáme, že se vám kapitola líbí :)

Votes & comment potěší :)

Máme vás rádi xox

SupernaturalGirl22 and Vee♥