♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡

///Ty jsi ještě panna?!///

,,Tak hrajeme,'' zajásal Louis a flašku roztočil. Párkrát se mihla kolem mě, až se úplně zastavila před Kelsie.

,,No dobře. Kelsie? Pravda nebo úkol?'' zeptal se Tomlinson a jeden koutek zvedl nahoru.

,,Úkol,'' prohodila odvážně.

,,Fajn, svlíkni si tričko.'' Vytřeštila jsem na ni oči. Tady ve škole? Kelsie jen prsty zahákla za lem trika a přetáhla si jej přes hlavu. Všichni se teď jen kochali pohledem na její tyrkysovou podprsenku.

,,Kelsie!'' vyjekla jsem.

,,Co je? Nebuď furt tak ostýchavá,'' protočila očima a znovu je zaměřila na Louise. Ten jen obdivně mrkl a znovu flašku roztočil. Zastavila se u jedné mé spolužačky, která měla za úkol políbit Nialla.

,,Začínáte mě bavit, jedeme dál,'' zachechtal se na oplátku další tupec ze třídy. K mému štěstí, to ukázalo na mě.

,,Pravda nebo úkol?'' zeptal se.

,,Pravdu,'' řekla jsem jako jediná.

,,Seš panna?'' V tu chvíli do třídy vešel Styles a já zrudla.

,,Na to odpovídat nebudu!'' odsekla jsem a mírně stočila pohled k vysokému kudrnáči u dveří. Opíral se o trám a jen mě a ostatní zaraženě pozoroval.

,,Tak dej fant. Svlíkni si podprsenku.'' Teď už jsem byla rudá jak rajče, a tak jsem stydlivě odpověděla na položenou otázku.

,,Ano, jsem ještě panna, stačí?'' Pár lidí se začalo smát, ale přebývající většina se tvářila, jakoby to už dávno věděla.
Vyběhla jsem ze třídy a ramenem trochu zavadila o Stylesovo rameno. Byla to jen chvíle, ale i za tu malou vteřinku jsem ucítila, jak se celý napnul.

Zaběhla jsem na záchody a svezla se podél zdi. To byla ta nejvíc potupná chvíle, jaká se mi mohla stát. Smáli se mi kvůli věci, která mi ještě donedávna přišla normální. Nemůžu za to, že jsem ještě nepolíbená, netknutá a stydím se před klukama i v plavkách. Po tváři mi stekla jedna neposlušná slza a nechala za sebou vlhkou cestičku plnou otázek. Co je na tom tak špatného? Jsem snad jediná? Proč se zeptali zrovna na tohle?!

,,Samantho?'' vyrušil mě z myšlenek hluboký a milý hlas. ,,Jsi v pořádku?'' ptal se starostlivě dál.

,,Ale ano...taky jste si přišel do mě kopnout? Podívat se na holku, která si neprožila to, co ostatní?'' Zvedla jsem se a s úšklebkem na rtech došla k umyvadlu.

,,Vážně si myslíš, že mi jde o tohle?'' zeptal se po chvíli.

,,Já nevím, skoro vůbec vás neznám..'' Otočila jsem kohoutkem, a ten mi zůstal v ruce. Chvíli jsem jen zaraženě koukala do své dlaně, kde mi zůstal, když vtom mi na obličeji přistál proud studené vody a začal se šířit po celém mém oblečení.

Z kohoutku stříkala voda na všechny strany a já nevěděla, jak tu pohromu zastavit. Styles se odhodlaně vydal ke zdroji vody, ale akorát docílil toho, že byl ještě mokřejší než já. Nakonec si z těla stáhl bíle promočené tričko a zacpal s ním celý kohoutek. Voda sice ustala, ale mokří jsme byli od hlavy až k patě.

,,Moc se omlouvám,'' vykoktala jsem a snažila se koukat kamkoliv, jen ne na jeho potetované a zatraceně přitažlivé tělo.

,,To je v pořádku, to se stává,'' zasmál se a ukázal mi opět své nádherné jamky ve tvářích. Po chvíli trapného ticha na mně spočinul pohledem. Chtěl se mi koukat do očí, ale bylo mi jasné, že přes bílou košili je má podprsenka vidět na míle daleko, a tak to nebylo jednoduché.

,,Pojď, půjdeme se osušit. Najdu nějaké suché oblečení.'' Poslušně jsem ho následovala na místo, které mi připomnělo dnešní událost, a se sklopeným zrakem jsem se zastavila u dveří.

Podal mi světlé džíny a dlouhé obrovské triko. Omluvně se usmál na důkaz toho, že nic víc nenašel, a pokynul mi, abych se šla převléct. Nepozorovaně jsem se oblékla v kumbálu, kam učitelé dávají opravené písemky, a mokré věci si nacpala do igelitové tašky.

Když jsem vyšla, Styles byl pořád bez trička a něco ťukal do počítače. Prohlídla jsem si jeho tělo, poseté spoustou obrázků, a přemýšlela, co asi vyjadřují. Po chvíli ke mně zvedl zrak a mile se usmál.

,,Sluší ti to. Sice žádnej Gucci, ale i tak dobrý,'' řekl, když mě přejel pohledem.

,,Děkuju,'' šeptla jsem a začervenala se.

,,Jsi roztomilá, když se červenáš.'' Na to jsem mu už nic neodpověděla, protože jsem zrudla, jak jahodovej koktejl. (Divný, já vím:D)

,,Já to furt nechápu,'' promluvil znovu.

,,A co?''

,,Jsi tak atraktivní.'' Rudá a zmatená jsem nemohla být víc.

,,Nejsem. Proč to říkáte?'' Chvíli bylo ticho, až mi nakonec odpověděl zase otázkou.

,,Ty jsi vážně panna?'' zeptal se nevěřícně. A jsme u toho zase.

,,Jo, a co je na tom?!'' odsekla jsem. Vytáčelo mě, že mi tato otázka byla položena už po druhé.

,,Nic, alespoň se pobavíme.'' V jeho zelených očích zajiskřilo a ladnou chůzí se vydal ke mně.