♡#I love my teacher||FF-Harry Styles#♡

\/→FIVE YEARS LATER←\/

Konečně jsem nezapomněla ti ji věnovat!💞

Vyšla jsem do chladného rána a zhluboka se nadechla. V ruce jsem třímala kelímek s horkým perníkovým Latté a na tváři mi pohrával spokojený úsměv. Odemkla jsem auto a rychle do něj naskočila. Než jsem ale ještě stihla vyrazit, v kabelce mi zavibroval telefon a já hned věděla, kdo mi volá. Ani jsem se nekoukla na jméno napsané na displeji a promluvila:

,,Zlato, už jsem v autě! Nemusíš se bát, dobře?'' Můj hlas se rozlehl po prostoru auta a člověk na druhé straně hovoru se zasmál.

,,Fajn, chtěl jsem mít jen jistotu, že jsi v pořádku, miláčku. Dobře dojeď. Miluju tě, Sammy.'' Uculila jsem se nad jeho slovy a typickým oslovením.

,,Taky tě miluju. Papa, Limie,'' rozloučila jsem se s ním a telefon hodila zpátky do tašky.

Rozjela jsem se směrem k mně už známé budově a zpívala si písničku hrající v rádiu. Myslela jsem na sobotu a usmívala se od ucha k uchu, protože jsme s Liamem měli v plánu jít zase do ''Happiness forever'', což je organizace, která se stará o opuštěné děti a dává ostatním možnost je brát na procházky a alespoň na jeden den je rozradostnit. Už jsme takhle rozveselili tři malé holčičky a pět chlapečků.

Zaparkovala jsem na svém označeném místě a vystoupila. Dopila jsem Latté a kelímek vyhodila rovnou na parkovišti. Pak už byl slyšet jen klapot mých podpatků, blížících se k hlavnímu vchodu. Vešla jsem a automaticky pozdravila Andy, která se už vyjímala za pultem na vrátnici. Věnovala mi zářivý úsměv a pozdrav opětovala. Vstoupila jsem do prázdného výtahu a navolila si poslední patro, kde se nacházela má kancelář.

Přivítala mě má sekretářka Dory a převzala si ode mě sáčko i kabelku, jako každé všední ráno. Rozevřela jsem své kancelářské železné dveře a ocitla se znovu ve své milované kanceláři. Na stole už stála má oblíbená káva a nová skripta i knihy k ohodnocení.

Rovnou jsem se na první skripta vrhla a z práce mě vyrušila až pauza na oběd. Dory mi donesla kuřecí salát, minerálku a koláč, jak mám ráda, a já jí dovolila na půl hodiny odejít se najíst.

Sama jsem se najedla a začetla se do jedné docela dobře vypadající knížky, když mě vyrušila pevná linka. Odložila jsem svou rozdělanou práci na stranu a zmáčkla červený knoflík.

,,Ano?'' otázala jsem se do tiché místnosti.

,,Slečno Austenová, volám ohledně vaší knihy ''Emeralds'' (Smaragdy). Potřebujeme daleko více výtisků, protože ve všech knihkupectvích v celém Londýně je už vyprodáno. Může to vaše nakladatelství zařídit?''

,,Jistě, promluvím s panem Charliem a zeptám se, jestli Destiny* může ještě dnes. Netušila jsem, že se to na trhu ujme tak brzy,'' podivilo mě to.

*Destiny: Nakladatelství, ve kterém Samantha pracuje. Charlie je majitel nakladatelství a Samantha celému nakladatelství šéfuje.

,,Je to velice povedená kniha. Párkrát jsem si dokonce myslela, že je to podle skutečného příběhu, ale došlo mi, že to je hloupost. Děkuji Vám, slečno Austenová. Přeji hezký zbytek dne,'' popřála mi žena na druhé straně a rozloučila se se mnou. Kdyby jen věděla, že všechny ty popsané stránky jsou z mého života. Že to všechno jsem si prožila.

Zahnala jsem nehezké vzpomínky a dokončila svou rozdělanou práci. Pak jsem vytočila číslo na Charlieho a při vyzvánění nervózně poklepávala prsty o stůl.

,,U telefonu Charlie White,'' ozvalo se po nějaké době.

,,To jsem já, Charlie,'' obeznámila jsem ho. ,,Volám kvůli ''Emeralds'', potřebují více výtisků. Je vyprodáno,'' řekla jsem s náznakem nadšení v hlase.