Dvojí život

Vím to, viděl jsem to.

  "Dobře, úkol splněn, točím." zvolal roztočil flašku. Ukázala na Warda...  

"Takže, pravda nebo úkol Warde?" provokativně se zeptal. Upřímně, v tu chvíli jste měli vidět, jak se Ward tvářil. Kéž bych si to mohla vyfotit, ale toho by si všiml. Ostatně jsem měla vůbec co dělat s mým přicházejícím záchvatem smíchu, protože na ten jeho výraz se zkrátka nedalo jen tak v klidu koukat. Tak překvapenýho jsem ho ještě neviděla. Neznat okolnosti, myslím si, že právě zahlédl ducha.

"No, ani já se nenechám zastrašit. Dej tam ten úkol." hrdě prohlásil. Ten si teda věří, doufám že dostane něco pořádnýho, protože zaprvé bych to chtěla vidět a za druhé ten jeho překvapený výraz je k nezaplacení.

"Každému z týmu upřímně  teď to zdůrazňuji UPŘÍMNĚ řekni, co si o něm myslíš, nic nezatajuj." no, tak tento úkol bych fakt nechtěla. Ten je teda pořádnej, každopádně jsem zvědavá, jak Ward odpoví.

"No, dobře tedy, z výzvy se neustupuje." odhodlaně odpověděl. Prosím, že mě nevnímá jen jako ukecanou holku, kterou náhodou přijali do týmu a on ji musí učit.

"Začnu tebou Fitzi. Obdivuji tvou chytrost a mám tě rád jako přítele. Jsi pro mě vlastně takovej brácha, kterého jsem nikdy neměl." Fitz se jen usmál a přikývl.

"Simmonsová," řekl a podíval se na Jemmu. "přijdeš mi jako velmi milá holka, asi by se s tebou i dobře povídalo, ale polovině věcí, co řekneš buď nerozumím a nebo nevím co to je. No hold, to je nevýhoda vědátorů." tomu se prostě nedalo nezasmát. "Ale když zrovna nemluvíš vědátorštinou tak je s tebou fajn." páni, tak to byl dlouhý proslov. 

"May, jelikož jsem měl jako jeden z mála to štěstí, že ses mi, sice jen málo, ale přece otevřela. Jak to říct, no prostě když nevím jak rozstřílet ty hajzly z Hydry, tak jdu za tebou. Vždy si víš rady." nene, May se usmála! To je snad poprvé, co ji vidím se smát. Ten uvítací večírek byl super nápad!

"Bobbi, jsi pilná agentka. Svou práci bereš vážně a za to si tě cením. Sice se známe jen krátce, ale myslím, že až se víc poznáme, budeme si rozumět. Mimochodem nelze si nevšimnout tvé zalíbení v Hunterovi, takže Tris, zde je odpověď na tvou otázku." řekl s úsměvem. To ne! Bobbi a Hunter? No páni, co já se ještě nedozvím! Úkol pro příště: zjistit jak dlouho se ti dva znají. Proč? Vlastně ani nevím, jen tak pro informaci.

"Huntere, líbí se mi, že nejsi typickej ulízanej kravaťák, nicméně občas uber s tím chlastem, máme v týmu i dámy..." takže náš Ward je gentleman jo? To si nechám líbit. "...A ještě něco, na Bobbi to nezkoušej s růžema, nemá je ráda." a vítám vás u pořadu Ward radí v balení! (:D)

"Skye, si zábavná ženská. Nikdo se nikam nenahackuje tak, jako ty. Ani naši vědátoři." řekl a ukázal na Fitze a Simmonsovou.

"Coulsone, jste super šéf, ale tímto úkolem jste si to u mě trochu zavařil." s úsměvem prohlásil a podíval se na Coulsona. I my ostatní jsme se usmáli. No, už zbývám jen já, tak to vybal Warde. (ano, opět další dvojsmysl :D)

"A Tris, známe se jen krátce, ale už jsem tě stihl trochu poznat. Si hrozně super a nikdy předtím jsem nepotkal nikoho, jako ty. Na první pohled vypadáš velmi otevřeně, ale pak člověk zjistí, že o tobě vlastně nic neví a to mě fascinuje, trochu mi to připomíná mě, když jsem byl mladší. Za tu chvíli, co tě trénuji, jsem něco zjistil. Sice se tváříš, jako že něco nezvládneš, možná si to i myslíš. To je ale hrozná škoda, když se do něčeho fakt opřeš, dokážeš to. Vím to, viděl jsem to. Je to v tobě." dokončil svůj dlouhý proslov a trochu se usmál. O MŮJ BOŽE! To bylo to nejúžasnější, co mi kdo kdy řekl. Že já se mu.. Ne to je blbost! Má na lepší, nebudu si nic namlouvat.

"No, myslím, že jsme toho slyšeli hodně." přerušil Coulson to trapné mlčení.

"Teď točím já!" připomenul se Ward.

Takto jsme to hráli celý večer, no ráno bude fakt sranda vstávat. Hodil by se mi další den volna, ale to už mi asi neprojde...

Tak, trošku už se nám Ward projevil, doufám, že se part líbil. Mimochodem psáno ve stejný den jako předchozí. :) Napište mi prosím názor do comentů, budu moc ráda. ;)