6. Kapitola

592 36 1
                                    

Ani ne za pár minut jsme se dostali do jakési laboratoře. Vše tu bylo rozmlacené, jako by tudy prošlo tornádo. Když jsem se rozhlédl kolem, zpozoroval jsem i mrtvé lidi, kteří byly všude kolem.

,,Co se tu stalo?" zeptá se Minho vyděšeně. ,,Vypadá to tu jako po tornádu." zkonstaktuje Thomas tiše. Všichni se rozejdeme jedním směrem. Ninu opatrně položím na jednu ze židlí

. ,,Celou dobu nás pozorovali!" oznámí všem nevěřičným tónem Pánvička od jednoho z monitorů.

,,Jsou mrtvý!" řekne přidušeně Asiat. Najednou se objeví obrazovka a na ní blonďatá žena vypadající jako nějáká doktorka.

,,Zdravím vás. Jsem doktorka Ava Paigeová. Jsem ředitelka oddělení smrtící izolace nezletilých při zániku lidstva. Jestli se díváte, znamená to, že jste úspěšně dokončili labyrintový test. Kéž bych vám mohla osobně poblahopřát, ale zabránily tomu jisté okolnosti. Jistě musíte být všichni hodně zmatení a vyděšení, mohu vás ale ujistit, že všechno co se vám dělo, všechno čím jste si museli projít, to všechno mělo svůj důvod. Už si nevzpomínáte, ale náš svět spálilo slunce," na obrazovce se najednou objeví slunce a záznamy spálených nebo hořících míst. Během toho pokračuje doktorka. ,,Miliardy lidí zemřeli v plamenech na nemoci, na následky katastrofy v globálním měřítku, škody byly nepředstavitelné. A pak přišlo něco horšího. Říkáme tomu Erupce. Smrtící vyrus, napadající mozek. Je agresivní, nepředvídatelný a neléčitelný. To jsme si mysleli, ale pak se zrodila nová lidská generace, která dokáže nákazu přežít. Náhle jsme mohly doufat, že nalezneme lék, ale jeho hledání není snadné.Mladí lidé podstupují testy, dokonce jsou obětováni, v drsném prostředí, kde můžeme pozorovat jejich mozkovou činnost. To vše s cílem pochopit, s čím jsou odlišní. Čím jste VY odlišní. Možná si to neuvědomujete, ale jste velice důležití. Bohužel vaše testy teprve začaly, jak brzy zjistíte. Všichni s našimi metodamy nesouhlasí, pokrok je pomalý a lidé mají strach. Pro nás je možná příliš pozdě. Ale pro vás ne. Svět venku na vás čeká. A nezapomeňte," najednou si žena přiloží pistoly k hlavě. ,,ZLOSIN je dobrý!" poslední věta co řekla. Pak stiskla spoušť.

Všichni jsme teď byli ještě víc zmatení než předtím. Tommy se najednou rozejde za nás. Za námi ležela Ava Paigeová, ta žena z obrazovky. Ozve zvuk otevírání kovových dveří. Nikdo nic nedělá, jen se koukáme do nově otevřené chodby.

,,Je po všem?" zeptá se Chuck.

,,Řekla, že jsme důležití. tak co máme dělat dál?" uvědomím si, co nám ta doktorka řekla. Všichni stočíme pohledy na Thomase.

,,Nevím, ale radši vypadneme." odpoví Tommy a už jsme chtěli jít, když v tom se za námi ozval nám velmi známý hlas. V tu chvíli se ve mě začala vařit krev.

,,Ne!" odpoví Gally. Všichni se otočíme. Skutečně je to on. Stojí tam a v pravé ruce má zbraň.

,,Gally?!" ozve se jako první Thomas. V tom se já neudržím.

,,Ty jeden bastarde! Pojď sem a já tě zabiju!" chtěl jsem jít přímo na něj, ale ostatní mě stáhli a drželi dál. Promluví směrem ke mě Teresa.

,,Pozor! Je uštknutý!"

Gally brečí. ,,Nemůžeme utéct!" řeken mezi vzlyky. Začne se mu klepat ruka ve které má pistoly.

,,Už je to dobré Gally. Jsme volní!" snaží se ho uklidnit Thomas. Moc to nezabírá.

,,Volní?! A venku nám bude líp?! Ne! Ne odtud se nedá uniknout!" dořekne a namíří pistolí na Tommyho.

,,Gally poslouchej mě! Nemyslí ti to jasně! Jseš mimo! Ale mužeme ti pomoc. Jen odlož tu zbraň." snaží se ho neustále Thomas uklidnit.

,,Já patřím do labyrintu!" zavzlykne Gally a neustále míří pistolí na Tommyho.

,,Odlož tu zbraň!" klepajícím hlasem ho Thomas prosí.

,,My všichni!" křikne Gally a stiskne spoušť.

,,Gally!" zařve Thomas a Minho po jmenovaném hodí oštěp, který se mu zapodne do srdce. Popadá dech. Padá k zemi a už se nehne.

,,Thomasi!" promluví Chuck. Na triku se mu začíná rozprostírat červená skvrna.

,,Chucku!" uchytí ho Tommy před pádem na zem. ,,Chucku!" promluví na něj znova. Tommy se ho snaží uklidnit a přimět ho, aby se na něj podíval. Chuck mu z posůedních sil, něco dá do ruky a něco mu zamumlá a už..nedýchá.

Tommy s ním ještě cloumá a pros ho, aby se probral. Nic. Už je pozdě. Vdáli se otevřou nějáké další dveře a je vstupuje nimi do místnosti bílé světlo. Jdou pro nás nějácí lidé. Vlečou nás do vrtulníků. Jeden z můžu vezme Ninu do náruče a běží s ní pryč.

,,Hej!" zařvu. jeden z ostatních můžu mě vleče pryč. ,,neboj bude v pořádku! Teď ale pojď!" zařve na mě a běžíme k vrtulníku. Když zavřou dveře zeptá se nás jeden muž jestli jsme v pořádku.

,,Nebojte se už jste v bezpečí!" vrtulník vzlétá nám neznámo kam. Všichni se podíváme z oken. To co vidíme nás zamrazí. Celá obrovská konstrukce labyrintu!

,,Všechno se teď změní!" oznámí námmuž, co s námi komunikoval před chvílí.

To jsme ale ještě nevěděli, jak moc má ten muž pravdu..

.........

Tak spokojeni? V téhle knize snad nejdelší kapitola! :D musela jsem se kvůli váám znova podívat na film, abych sem nenapsala nějákou kravinu. Tak co říkáte na kapitolu po delší době? Byla b dříve,a le znáte to. Pololetí! :D

Kapitola je věnovaná @Rtjkaa







Selekce labyritnu: Propast slz (Probíhá velká letní korekce!!)Kde žijí příběhy. Začni objevovat