Prolog

953 59 12
                                    

Tma. Věčně jenom tma.... Chtěla jsem se už tolikrát probudit, ale nejde to... Je to jako by mi někdo držel oční víčka zavřená... Nevím, co se to se mnou děje... Cítím se jinak... Neznámě... Jako by mi někdo vyměnil tělo a já se s ním teprve seznamovala... Ale co je divné je, že si nemůžu pomalu představit tváře mých přátel... Vždy když si chci představit někoho, zjeví se mi postava, avšak bez obličeje, jen obličej bez očí, nosu a úst... jako vygumovaní... skoro ani na jména si nemohu vzpomenout... Co se to se mnou děje?! Mám strašnou touhu zabíjet, ale nepřipadá mi, že jsem taková... Nebo snad ano? Už ani pomalu nevím, kdo jsem já...

----------
Čau lidičky! Jsem tu s pokračováním první knihy ;) Tak co říkáte na prolog? Líbí? :D



Selekce labyritnu: Propast slz (Probíhá velká letní korekce!!)Kde žijí příběhy. Začni objevovat