Řítím se do temnot svých myšlenek a snů
kdoví jestli vůbec najdu důvod proč stále neusnu
já ten důvod znám.. já vím co mne trápí
promlouvá ke mne ze snu zve mne a škádlí
já nechávám si zdát o té přenádherné kráse
avšak skutečnost je vždy jiná a bohužel nezdá se
kéž bych se mohl probudit z té bolesti a rozbouřených citů
věděl bych co chci že jen být s ní chci tu
nemusel bych se bát těch nastávajících dní
těch dní kdy zase budu mluvit s ní
kdy po odmítnutí neodmítnutí co mám dělat či nedělat
ksakru dyť já nevím co to vlastně mělo znamenat
bojím se jak se teď ale bude chovat
jestli nebude lepší se před ní někam schovat
prý je jí to děsně líto doufám že nebude plakat
já bych třeba udržel své city pod pokličkou
ale nic nesmí rozplakat moji princeznu maličkou
a ze všeho nejmín bych to měl být já
nejvíc ze všeho si přeji aby nebyla smutná

ČTEŠ
Střípky Šílenství
PoezieStřípky poskládány do mozaiky která není nikdy vidět celá vždy když uzříš jednu část navždy zmizí ti z paměti druhá