Jdu si
kdesi
po ulici
na palici
v dešti trochu
Krok po kroku
promoknuv noci
kdosi
kdo jsi
v pocitu
bez citu
jsem tu
ve svitu
pouliční lampy
jdu tam
kam ty
s tebou
přesto sám
někam tam
kam mne vede
zamračené nebe
předemnou náhle kváder
co několik má pater
žije v něm tatér
co vzývá almu mater
je to pozér
do jehož nozder
vešel by se kostel
a dvoupatrová postel
no a tak tu ležím
se svým peřím
a nespím
jelikož nevímNetuším.....
..... Netuším
Řekla jsi
sama sebou že nejsi (
nejsi tebou
se sebou
sama
malá dáma
Proč bojím se
proč bolí mne
pocit neznáma
![](https://img.wattpad.com/cover/60302953-288-k408219.jpg)
ČTEŠ
Střípky Šílenství
PoetryStřípky poskládány do mozaiky která není nikdy vidět celá vždy když uzříš jednu část navždy zmizí ti z paměti druhá