Střípky Šílenství

Zakázaná láska

Tak sladká, tak jiná.
Dívka a chlapec,
kolena rozklepaná.
Zapomeneš na svět,
na očekávání a pravidla,
zapomeneš na čas,
minuta a vteřina,
letí jak čarodějka,
okolo tebe.
Jsi jen ty a tvé nebe.
Taková vášeň,
intenzita,
dosud neznámá pro oba.
Pak najednou,
přijde vystřízlivění,
kocovina zahřmí,
jak blesk z čistého nebe,
najednou trpis.
Už není to sladké,
není to ono,
zbyla jen vina,
a jako každá,
zcela je nevinná.
Tak jen sedíš v koutě
ptáš se sám sebe,
co jsem to za člověka,
co jsem to za zbabělce?
Cesta člověka,
bývá často zrádná,
plna hor a příkopů,
každá je jiná.
Záleží jen na každém,
jak se vypořádá,
když není na něm,
zda cesta
půjde do prázdna.
Co má větší hodnotu?
Můj život?
Krása?
Odpovědnost a morálka?
Jsou věci jak mají být,
nebo je to náznak?
Že cesta nová začíná?
Nová odbočka,
nebo zkratka?
Ani jedno,
nebo všechno zaráz?
Nebo se výjimečně zamyslíš
a půjdeš po cestě,
která vede do sna?