Čím to je že spát nedokáži
Bojím se snad nočních můr a děsů
nestvůr co za noci vylézají z lesů
Mám snad být na stráži
Či to jen má chorá mysl
Nahání mi hrůzu z temnoty
Z toho co tu nedává smysl
Z té všepohlcující prázdnoty
Nebo jsem snad prokletý
Ten komu odpiraji odpočinek
loutka osudu prožraná před lety
Která nepotřebuje nitek
Hrající sama ono děsuplné divadlo
Které nemá budoucnost
Které nikoho nebavilo
Ktereho každý má už dost
ČTEŠ
Střípky Šílenství
PoetryStřípky poskládány do mozaiky která není nikdy vidět celá vždy když uzříš jednu část navždy zmizí ti z paměti druhá
