Kanibalové:
Chtěli jsme utéct, ale toto jsme nemohli stihnout. Jakmile jsme se otočili hodili na nás síť. Podtrhli nám nohy a všichni jsme spadli. Odtáhli nás všechny jako v nějakém pytli. Byli jsme úplně bezmocní. Táhli nás po schodech dolů. Byli jsme bezmocní. Odtáhli nás do sálu, kde byl projektor pustili nám kazetu, kterou jsme našli hned první den. Bylo v ní jak jsou nějací pacienti přivázaní k posteli a dávají elektrické šoky do hlavy. Z pusy jim tekla pěna a strašně se u toho klepali. Kanibalové nám naznačovali, že to samé udělají i nám. Měli jsme strach. Poté kazetu vytáhli z projektoru a hodili jí zase na zem. Odtáhli nás s sebou do nějakého sálu. Po jednom nás vytahovali ze sítě přivázali nás k nějakému lůžku. Všichni jsme leželi vedle sebe. Jeden z kanibalů šel ke mě a dal mi na hlavu něco, co vypadalo jako sluchátka, ale s velkými bílými konci. Vedle byl nějaký strojek, který chtěl zapnout. Otočil páčkou a najednou vypadl proud. Dalo mi to pouze malinkou ránu, která nebyla skoro vůbec cítit. Kanibalové se šli podívat na pojistky a pro nás to byla jediná možnost jak utéct.
Útěk:
Leželi jsme přivázaní na postelích a nevěděli jsme jak se odtud dostat. Barbora byla hubená a pod pásy se protáhla vylezla z postele. Na nic neviděla. Najednou se rozsvítilo světlo a to znamenalo, že se kanibalům podařilo zapojit pojistky. A také se už vraceli. Rychle mě odpoutala a společně jsme rozepli pásy ostatních. Slyšeli jsme už kroky po schodech. Rychle jsme otevřeli dveře a utekli jsme do vedlejšího pokoje. Zabouchli jsme se do něj. Rozsvítili jsme světlo a byl to opravdu šok. Všude vysely samé uřezané hlavy. Některé už byli shnilé a prolezlé červy. Opravdu nechutně to páchlo. Na zemi byli všude zaschlé kapky a louže krve. Měli jsme štěstí, že jsme utekli, protože by jsme zde viseli i my. Necítili jsme se tu dobře a asi po půl hodně jsme vykoukli nenápadně ze dveří. Nikde kanibalové nebyli a šli jsme do pokoje.
Přechod z pokoje:
Šli jsme po chodbě a já čekal na ostatní protože jsem byl moc rychlý. Zastavil jsem u schodů a najednou mi těsně vedle hlavy přiletěl celkem dlouhý nůž. Bylo to opravdu těsné byl asi jen půl centimetru vedle mé hlavy. Všichni si toho všimli a začali utíkat. Ale kanibaly jsme nikde neviděli. Jak jsme utíkali odněkud po nás lítaly sekery, nože dokonce i vídle. Když jsme zabíhali do našeho pokoje, tak se mi do boku zabodl nůž.
ČTEŠ
Everybody Must Die
TerrorV pořadí už 3 kniha :D Doufám, že tahle bude mít už úspěch a bude se Vám libit. :) Šest mladých kamarádů se vydá na hory.