Window

small girl

Nejistým krokem se doloudala ke svému oknu. Nervózně si prohrábla vlasy a posadila se. Mírně se uvolnila, když uviděla, že v okně naproti ní nikdo nestál. Sice část jejího já šla k oknu kvůli němu, ale ona měla strach. Strach z něj. Přesunula svůj pohled na život, který se odehrával pod ní. Zachumlala se do měkkých polštářků a začala si užívat příjemného pocitu, který to v ní vyvolávalo.

Zrovna sledovala malou holčičku s dlouhými copánky v červené čepici. Poskakovala vedle své kamarádky, která byla zaměstnána svým telefonem. Ona si jen povzdechla. Když ale zahlédla vyděšený výraz té holčičky, která prstem ukazovala na protější okno, její srdce vynechalo jeden úder.