Window

the game begins

,,Prosím. Nech mě jít." Po tvářích jí stékaly krůpěje slaných slz. Nedalo mu to a konečně pohlédl do jejích očí. To co v nich viděl jej překvapilo. Zračily se v nich všechny ty pohledy všech dívek, které znal, kterým ublížil. Připadal si jako kdyby mu před očima proběhla celá jeho temnota.

Nevěděl, co to znamená, ale tím víc ho to lákalo. Tak moc jí to chtěl provést, ale něco mu říkalo, ať počká.

,,Jdi." Zašeptal, ale stále hlouběji zarýval svůj pohled do její tváře. Dívka na něj překvapeně zamžikala. Nečekala, že jí pustí. Rychle se otočila, ale najednou vůči němu pocítila lítost. Cítila se provinile, že ho opuští, i když věděla, že nemá důvod. Naposledy na něj pohlédla a rozběhla se ven z parku i se svou hlavou plnou podivných myšlenek a pocitů.

Chvíli se za ní dívál. Na tváři se mu pomalu začal rýsovat jízlivý úšklebek. Bylo to přesně tak, jak to chtěl.

,,Hra začíná."