Window

name

,,Jak se jmenuješ?" Nenechala se odradit tím, že jí neodpověděl. Chtěla se to dozvědět a každou vteřinou její zvědavost i odhodlání stoupaly.

,,Jak se jmenuješ?" Zopakovala naléhavěji do ticha, rušeného pouze šuměním větru. Když stále ze sebe nevydal ani hlásku, rozhodla se o pár kroků příblížit. Nevěděla, kde se v ní najednou bere tolik odvahy, ale z důvodu, který byl i jí neznámý, její strach z něj klesal.

I přestože se jí nohy stále třásly došla k němu, aby je dělilo pouze pár metrů. Už plánovala, že se zeptá znovu, ale on jí mírným pohybem rukou zastavil.

,,Jsem rád, že jsi přišla, má květinko." Pootevřel ústa a ponesl tím nejtišším hlasem, ale přitom tak pevným a chladným.