Modrovlasá dívka

6.kapitola

Na obrázku Tatsumi.

Nemohla jsem vůbec usnout. Převalovala jsem se sem a tam. Kluci byli na opačné straně stanu. Ale slyšela jsem pomalé a tiché kroky ke mně. Zavřela jsem oči aby si myslel že spím.

,,Vím že nespíš princezno." Zašeptal mi do ucha Tatsumi.
,,C-co?!" Co má v plánu.
,,Budeš moje hráčka?" Nestihla jsem ani odpovědět a naše rty se spojily. Bránila jsem se ale byl moc silný tak jsem začala spolupracovat.

Když se odtáhl usmála se na mě.
,,Jsi krásně červená."
,,C-co s-si t-to..." Radši jsem to nedořekla. Usmálse a šel si lehnout na klučící stranu. Jak sem mu to mohla dovolit! Já jsem tak blbá!
Nadávala jsem si sama sobě.

,,Blue vstávej chtěli jsme jít přece na pláž!"
,,Co!? Kde!?" Koukla jsem se kdo mě probudil. ,,Miko proč mě budíš?"
,,Pláž volá!" Otočila se k odchodu ale zarazila se.
,,A jo abych nezapomněla!" Ukázala na spícího Erika. ,,Toho si probuď sama!" Chvíli jsem se dívala na Erika. Zvedla jsem se a přešla k němu. Jak je roztomiléj když spí. Usmála jsem se na něj.

,,Eriku!"
Erik si prudce sedl.
,,Ano mami!? Vždyť není škola!" Už jsem chtěla něco říct ale ze zadu mě chytla přes pusu ruka.
,,Ale miláčku přece si musíš vyprat trenky a podprdu!" Tatsumi určitě to byl on!
,,Promiň mami na to jsem zapomněla." Tatsumi mě pustil a svalil se na zem se záchvatem. Myslím že ho ten záchvat smíchu nikdy nepřejde.

,,Dobré ráno Blue." Otočila jsem se a Erik už nebyl v polospánku. Nechápavě se Koukl na Erika svíjícího se na zemi.
,,Nevšímej si ho." Usmála jsem se na něj a vzala si věci na pláž.
,,Jdeme? Nebo radši chcete kopance od Miko?"

Sakura měla fialové plavky a na nich obrázek motýlka. Zatímco Miko měla červené s pejskem a Hiko žluté s pavoukem. Mňáu měla bílé a na nich obrázky kočiček. A já jsem měla čistě modré. Nebudu vám říkat jaký měli kluci jenom vím že brácha měl žluté a na nich malinké srdíčko. Koupila jsem mu je já.
Prostě mu moc slušeli.

Všichni na mě ohromeně koukali.
,,Sluší ti." Mrkla na mě Sakura a já sčervenala když na mě zůstal zírat i Erik.
,,D-děkuju!" Rozběhli jsme se všichni do vody bylo hrozné horko.
Dnes u mě Hiko a Miko přespí. Super! Usmívali jsem se když jsme mířily je mně domů.

Je to zatím můj první příběch a nevím jestli se líbí vám ale já jsem spokojená. Chybami se člověk učí. No ne? :D