9.kapitola

138 23 2
                                    

Na obrázku Blue a její méďa Péďa.

Rozloučila jsem se Spiralem a utíkala rychle domů. Co sem to provedla? Jak jsem to mohla Erikovi provést? Vždyt mě minulé políbil a řekl že mě miluje! Tak proč jsem mu to udělala?
Sedla jsem si na postel a obemula svého medvídka kterému jsem dala jsméno Péďa.
,,Péďo co jsem to sakra provedla?" Rozbrečela jsem se.
,,Zítra si ostříhám vlasy. Zaslouží si trpět!" Zašeptala si sama pro sebe. Nikdy si nestříhala vlasy. Byla to pro ní noční můra.

Druhý den tak vážně udělala.
Celou dobu se vyhýbala Erikovi. Přece jen mu to slíbila ne?
Sakura se o mě moc bála. Věděla že bych si nikdy životě neostříhala vlasy. Že se toho bojím. A za pár měsíců co o tom ví přijdu ostřihaná.

,,Jsi vážně v pořádku?"
,,Sakuro! Kolikrát ti to mám ještě říkat! Jo jsem!"
,,Jen se o tebe bojím!"
,,Já vím. Promiň."
,,Neva."
,,Půjdeme teda ke mě?"
Sakura přikývla. Tak jsme se vydali.

,,Tak mi teda řekneš co se stalo? Cítím že nejsi v pohodě a já to už nevydržím!"
,,Erik." Začala jsem brečet.
,,Nechci o tom mluvit!" Zabořila jsem hlavu do svého polštáře a přitiskla si k sobě medvídka Péďu.
,,Aha. Chápu." Usmála se mile Sakura a lehla si vedle mě.
,,Už nebudu dál vyzvídat."

,,Tak ahoj."
,,Ahoj! A užij si rande s Hirem!" Zavolala jsem ještě na Sakuru a zavřela za ní dveře. Šla jsem do kuchyně a vzala si čokoládový nanuk.
,,Hej doufám že jsi mi taky nějaký nechala!"
,,Jo!"
Lukas otevřel mrazák a vzal si jeden vanilkovej.
,,Mňam!" Lukas má moc rád vanilku.

,,Dělej nebo nestihnem Sakuru!"
,,Neplaš tolik!" Kvůli Lukasovy možná nestihnu školu ani Sakuru!
,,Tady jste!" Vzala jsem Sakuru za ruku a ona začala utíkat s námi.
,,Ahoj Lukasi! Řekli jsme zároveň.
,,Ahoj!" Odpověděl a už se ztratil ve škole. Zatím co my jsme dál utíkali aby jsme ji vůbec stihli.

,,Huf! Stihli jsme to!"
Snažila jsem se popadnout dech ale nemohla jsem mluvit tak jsem jenom přikývla a napila se.
Sakura se taky napila svého pití aby zahnala sucho v krku. Neběžela tak dlouho jak já ale já mám zase lepší výdrž.

,,Co máš za svačinu?" Nakoukla Sakura.
,,Rýžové koláčky."
,,Mňam!"
Usmála jsem se a jeden jí podala.
,,Máš hezkou sponku."
,,Díky. Mám ji od taťky." Usmála jsem se. Táta mi dal na moje 15 narozeniny sponku do vlasů ve tvaru kytky.

,,Blue!" Erik mě popadl za ruku a vzal mě na školní zahradu.
,,Myslela jsem že mě už nemůže ani vidět. A on se přiřítí do třídy jak střela, popadne mě za ruku a tím mi jeden rýžový koláček upadl na zem. Taková škoda.

To není konec 9.kapitoly.

Modrovlasá dívkaKde žijí příběhy. Začni objevovat