Katrin Lousei, you are a wizard

But what about my friends?

Pohled Katrin:

„ZMIJOZEL!!" vykřikl klobouk a zmijozelský stůl začal tleskat. Podívala jsem se směrem k nebelvískému stolu a viděla jsem šok v očích mých kamarádů.

Slezla jsem tedy ze židličky a šla jsem si přisednout ke stolu Zmijozelu. Sedla jsem si vedle blonďáčka, myslím že Malfoy? Nevim no, asi tak nějak. Nemusela jsem ale bloumat dlouho, hned se my představil. „Jsem Malfoy, Draco Malfoy.A ty?" „Katrin Lousei" jen jsem řekla.

Byl tak arogantní a nafoukaný, ale i přes to mě k němu něco přitahovalo, nevím co to bylo a líbilo se mi to. Uvidíme, třeba to není takový blb jak vypadá.

Po večeři nás náš prefekt odvedl do sklepení, kde se nachází naše kolej. Když jsme vešli dovnitř, nahánělo mi to tu hrůzu a vůbec to nepůsobilo příjemně. Samá tmavá zelená a černá. A mohl by mi někdo laskavě vysvětlit, proč jsou tu ty okna když jsme pod vodou??

Přesunuli jsme se ze společenské místnosti do našich pokojů. Už jsem se stihla seznámit s Pansy Parkinsnovou. Vypadá fajn. Ale co moji přátelé z Nebelvíru? Co Harry, Ron a Mia? Vím, znám je jen den, ale přirostli mi k srdci. S těmahle myšlenkama se mi podařilo usnout.

-další den-

Vzbudila jsem se celkem brzo. Hodinu před tím, než bych musela. Věděla bych ale, že už se mi nepodaří usnout. Oblékla jsem se tedy, učesala a rozhodla jsem se, že půjdu na snídani. Když jsem vešla do Velké Síně uviděla jsem tam pár lidí. U nebelvírského stolu byla Mia a s ní nějací dva zrzci. Byli si podobní jak vejce vejci. U havraspárského i mrzimorského stolu jsem zahlédla pár lidí a u zmijozelského seděl jen jeden člověk. Draco.

Šla jsem k Hermioně, aspoň jí poozdravit a obejmout. Když mě zahlédla okamžitě vstala a běžela mě obejmout. „Ahoj!" řekla zatím co mě dusila. „Mio-já-nemoct-dýchat" řekla jsem polohlasem. Hned to pochopila a odtáhla se. „Promiň" „To je v poho" „Nechceš si k nám sednout?" nabídla mi. „Tak ale jen na chvíli" řekla jsem a než jsem si sedla jsem se ještě podívala na Draca. Koukal na mě. Ale né takovým tim jeho tipickým pohledem , vypadal mile.

„Kat tohle jsou Fred a George Weasleyovi, Ronovi bráchové" „Ahoj" řekli na stejno. Musela jsem se pousmát. „Ahoj" řekla jsem a oni se na mě usmáli. Asi deset minut jsme si povídali a mezitím přišlo asi dalších 20 studentů. Nikdo ze Zmijozelu. „Tak já už si půjdu sednout k našemu stolu" řekla jsem a Mia i kluci přikývli. „Tak pa" řekla Mia a kluci se jen usmáli.

Sedla jsem si naproti Dracovi. „Ahoj" pozdravila jsem ho s úsměvem. Vypadalo to, že chvíli váhá, ale nakonec mi odpověděl. „Ahoj" řekl milým tónem hlasu. Nandala jsem si rohlík a tři plátky šunky a k tomu hrnek čaje a začala jsem jíst. Nijak jsem neplánovala naši konverzaci rozvíjet. „Proč jsi se bavila s těma Weasleyema a Grangerovou?" zeptal se podrážděně. „Protože jsou to moji kamarádi" řekla jsem a nechápa kam tim míří. „Vždyť je to mudlovkská šmejdka! Zmijozelští se nikdy nebavěj s mudlama" řekl arogantně. Starý Draco je zpět. „Já se budu bavit s kým chci" řekla jsem rázně, vstala jsem od stolu a šla jsem zpět do pokoje.

Tohle bude ještě dlouhý rok.

Jsem tu s další, vím že je nudná, ale nějak se to začít musí :)

Koment a Vote prosím prosím :*

-Mo-