Katrin Lousei, you are a wizard

I love you too Draco Malfoy

Pohled Katrin:

Došli jsme do velké síně a pustili jsme se do jídla. Draco nikde....divné.

Po snídani jsme se vydali na naší první hodinu. Dneska máme lektvary, dvouhodinovku historie(super, aspoň si pospím), obranu proti černé magii a přeměňování s McGonagallovou. Zamířili jsme tedy na lektvary se Snapem, to bude pohoda, máme je s Nebelvírem, takže bude strhávat jim body a nám přidávat.

Hned jakmile jsme dorazili do třídy usadili jsme se do předposlední lavice. Nemůžu si pomoct, ale pořád myslím na Draca. Po pravdě, jsem do něj zamilovaná od 1. ročníku a to co mi udělal mě prostě ranilo. Vím, že mu dokážu odpustit, ale nevím jestli si to odpuštění zaslouží. Vím, že se mi sice omluvil, ale říct promiň je jednoduchý (i když pro něj asi ne), ale já potřebuju důkaz, že to opravdu myslí vážně.

Vzala jsem kousek pergamenu a napsala jsem na něj vzkaz. Ten jsem pak složila do vlaštovky a poslala jsem ho k Dracovi.

Pohled Draca:

Vyndaval jsem si věci, když v tom mi na lavici přistála vlaštovka.

23:00, Komnata Nejvyšší potřeby

Kat

Zajímalo by mě co mi chce říct a docela se toho bojím. Podíval jsem se jejím směrem. Koukala se na mě s nadějí v očích, jen jsem kývl.

-22:00-

Ten den se vlekl jako smrad. Ty hodiny mě jednou zabijou. To teď ale není to podstatné. Za hodinu mám být ve Komnatě Nejvyšší potřeby. Celý den jsem přemýšlel nad tím, co mi chce Katrin říct. A k žádnýmu rozumnýmu nápadu jsem nepřišel. Ani jsem se nenadál a bylo 22:45. Přece jen, je to na druhym konci hradu.

Rychle jsem se proplížil hradem, aby mě nezahlídl Filch nebo tej jeho mop, kterýmu řikaj kočka.

Rychle jsem vklouzl do komnaty, ale nikdo tam nebyl. Je 23:00. Ona nepřišla, už už jsem chtěl odejít, když v tom jsem uslyšel kroky. Zpoza skříně jsem zahlédl Katrin v celé své kráse. Vlasy měla v drdolu, a měla na sobě legíny a velkou mikinu.

„Ahoj, tak si přišel" řekla „Ahoj..ehm jo" řekl jsem nejistě. „Víš Draco já s tebou potřebuju mluvit, ale slib mi, že mě nebudeš přerušovat" na to jsem jen kývl a šli jsme si sednout na sedačku.

„Já jsem hodně přemýšlela a ano dokážu ti odpustit, ale úplně si nejsem jistá, jestli si to odpuštění zasloužíš" „Já.." „Nepřerušovat" žase jsem kývl. „Když jsi se se mnou přestal bavit a úplně jsi mě ignoroval, hodně mě to ranilo. Jsem do tebe zamilovaná už od 1. ročníku, a bylo to neskutečně těžké. Navíc jsem okolo sebe pořád měla Pansy, která pořád opakoval jak si úžasný, nádherný a tak" nadtím jsem se musel uchechtnout. Kat nad tím jen zakroutila oči a pokračovala. „Já se snažila moje city potlačovat" začaly jí stékat slzy po tvářích. „Ale, když jsi mě políbil v tom vlaku, začala jsem cítit vše znova, lásku. Ale zároveň hněv" brečela. „A-a já prostě nevím jestli ti mám odpustit nebo ne"

Nemohl jsem si pomoct, ale musel jsem jí obejmout. Obětí mi opětovala. Seděli jsme tam takhle dobrých 10 minut v naprostém tichu. Nebylo to ale takové to trapné ticho, bylo to to ticho, kdy si rozumíte i beze slov. Když už jsem slyšel že nebrečí odtáhl jsem se od ní.

Pohled Katrin:

Nechtěla jsem se z jeho obětí hnout, ale Draco se odtáhl.

Podíval se mi do očí a políbil mě. Nebyl to ale takový ten klasický polibek, tenhle byl něžný, plný lásky. „Slibuji ti, že už nikdy nic takového neudělám a že tu vždy budu pro tebe, protože tě miluju Katrin Ariano Lousei" řekl. Nemohla jsem si pomoct a musela jsem se usmát.

„Také tě miluji Draco Malfoyi"

Tak jsem tu s další částí ♥

Chci ji věnovat tomu nejúžsnějšímu človíčkovi, kterej na téhle planetě žije @Neleanor12 , Love you bejby

Prosím prosím vote a koment ♥

-Mo-

P.S. Na obrázku je Pansy :*