Don't worry and go

100 7 3
                                    

Ahojky, omlouvám se za dlouhé čekání a nevydávání, snad už to bude lepší <3

-Mo-


Pohled Katrin:

Když v tom jsem uslyšela odkašlání.

Rychle jsem se otočila a šokovalo mě koho jsem viděla.

„Katrin?"

„Mio?"

„Katrin? Co tu děláš a co tu dělá on?" řekla s udivením, když uviděla Draca, který teď už stál vedle mě a držel mě za ruku. Když Mia uviděla naše ruce, došlo jí to.

„Proč si mi neřekla, že chodiíš s Malfoyem?" řekla lehce naštvanějším tónem, ale pořád zachovával klid.

„Nikdo to neví, kromě Freda a George" Mia se na chvíli zamyslela, ale pak se na mě znovu podívala. „Potřebuju, abys mi odpověděla na pár otázek" řekla. Já jen přikývla.

Strávili jsme tam u toho stromu takovou dobrou hodinu. Všechno jsme Mie s Dracem řekli. Od toho jak mě políbil ve vlaku až do toho, proč to nesměl nikdo vědět.

„Dobře, nikomu to neřeknu. Ty mi ale slib, že už mi nikdy nic nezajajíš" řekla a podíval se na mě. Já jen rychle začala přikyvovat. Usmála se na mě, v zápětí se její výraz zase změnil na výhruživý. „A ty" ukázala na Draca „Jí nikdy neublížíš, jinak ti slibiji, že na tebe pošlu jednu z kledeb, které se nepromíjí, rozumíš" řekla. Podívala jsem se na Draca, který jen nahlas polkl a následně začal přikyvovat. S Miou jsme se na sebe podívaly a začali jsme se smát.

Mia odešla a já s Dracem jsme šli chvíli po ní.

-sobota-

Zbytek týdne proběhl úplně v pohodě. Pansy se vyptávala s kým jdu na ples a já pořád nepřišla na to jak jí to říct. S Dracem jsme se domluvili, že jí to musím do úterý říct.

Jako každou sobotu jsme se s Pansy sešli na nádvoří a vyrazili jsme do Prasinek. Dohodli jsme se s Dracem, že dnes se nebudeme scházet. Potřebovala jsem koupit šaty a Pansy taky a tak jsem jí potom nechtěla opouštět.

Pohled Draca:

Katrin mi oznámila, že se dnes nemůžeme v Prasinkách sejít, takže jsem tam ani nešel. Místo toho jsem si vzal skicák a tužku (mudlovský vinález) a vyšel jsem na pozemky. Měl jsem na sobě jen tepláky a zelenou zmijozelskou mikinu. Je sice prosinec, ale v Bradavicích je letos prostě nějak teplo.

Přišel jsem k tomu stromu, kde vždy sedáváme s Katrin. Nebyl jsem ale první koho zřejmě napadlo sem jít. Pod stromem seděla Her...Grangerová. Snažil jsem se potichu odejít, ale šlápl jsem na větvičku a ta podemnou křupla. Grangerová se okamžitě otočila. „Aaa.. to jsi ty Draco" řekla. Draco? Ona mi řekla jménem? Od kdy mi říká jménem? No to je fuk. „Jo promiň, já už jdu" „Nemusíš" řekla a ukázala na volné místo vedle sebe. Vím, že bych neměl, ale ono na ní vlastně nic špatného není.

Přikývl jsem tedy a sedl jsem si vedle ní. „Proč nejsi v Prasinkách s Kat?" zeptala se hned jak jsem dosedl. „Aleee, Katrin a Pansy kupujou šaty a Kat jí tam nechtěla nechávat samotnou." „A jaktože ty nejsi v Prasinkách? Neměla bys kupovat šaty?" zeptal jsem se. „Nikdo mě nepozval" řekla a já jsem viděl, jak se jí hrnou slzy do očí. Rozhodl jsem se, že jí povzbudím. „No a? Můžeš jít s přáteli. A teď utíkej do Prasinek a běž si koupit ty zatracený šaty." dořekl jsem a ona se usmála. „Děkuju Draco" řekla usmála se a odběhla.

Chtěl jsem otevřít skicák a začít kreslit, když v tom jsem uslyšel „To bylo sladké". Okamžitě jsem se otočil a uviděl jsem Kat. „Jak dlouho tady stojíš?" „Tak 5 minut?" řekla a já jsem se začal červenat. „Ale notak, sluší ti to, když se červenáš" řekla a přišla ke mně. Sedla si na mě a políbila mě.

„Miluju tě" řekla. „Já tebe víc" 

Katrin Lousei, you are a wizardWhere stories live. Discover now