15

1.9K 114 5
                                    

,,Zbláznila si se?" Vyjekl Newt. ,,Ty tu chceš zůstat....Nevím jestli jsi třeba neutrpěla nějakou silnější ranou do hlavy, ale rozhlídni se kolem. Tohle není místo k žití a i kdyby jsi se dostala ven. Co pak?" 

,,Mě je upřímně jedno co bude pak. Teď chci jen jedno...Dostat se z tohohle místa pryč?" Zavrčela jsem. Nemůžu uvěřit, že jsem ještě před chvílí uvažovala, že bych se vrátila. 

,,Všichni se odsud chtějí dostat, Amy. Ale myslíš si, že je to lehké? Víš jak dlouho ten vých...." Ndořekl to protože jsem mu skočila do řeči. 

,,3 roky. Hledáte ho sakra dlouhé 3 roky a když je konečně naděje na objevení něčeho nového tak je to špatně." Vypěnila jsem. Začal jsem máchat rukama kolem sebe a chodila od stěny ke stěně. Vážně mě udivuje jak on může být stále v klidu. S tou jeho kamennou tváří a řešením pro každý případ. 

,,Tak dobře, Zítra. Ty, Minho a Thomas. Jak sis přála." odmlčel se. ,,Ale jestli se ti něco stane tak přísahám, že si tě najdu a ještě tě dorazím." Ušklíbl se. 

Nejradši bych začala křičet a skákat a smát se, ale místo toho jsem řekla jen suché:,,Děkuju."

,,No tak to by byl takže jdeme ne?" Pousmál se a natáhl ke mě ruku, kterou jsem odmítla. 

,,Ne, já se tam prostě nevrátím." 

,,Co po mě ještě chceš? Kvůli tobě jsou všechna pravidla v kopru. Všechno co to tu za tu dobu drželo pohromadě se najednou zhroutilo. Tak mi řekni co po mě ještě chceš." Prohrábl si vlasy a udělal krok ke mě. 

,,Ty víš moc dobře co chci a když se zavřu do placu tak si tím moc nepomůžu. Navíc co stane když se probere Alby...Hm. Myslíš, že mě nechá jen tak odejít. Řekneme mu: Hej Alby jdu se projít a třeba náhodou najdu východ. Myslím, že to nezabere, takže bude lepší když zůstanu hezky tady." Dokončila jsem svůj dialog a vyčkávala na Newtovo reakci. 

,,Je mi jedno co na to řekne Alby." Vypadlo z něj. Málem jsem vyprskla smíchy. 

,,Vážně?" Nadzvedla jsem nevěřícně obočí.  

,,Jasně, že jo. Navíc pochybuju, že se vzbudí." Opět ke mě natáhl ruku. Zaváhala jsem. Vážně se chci vrátit tam odkud jsem utekla. Možná jsem udělala chybu, ale na tom teď nezáleží. Natáhl jsem svou ruku k Newtovo a pevně ji uchopila. On se lehce pousmál a stisk mi opětoval. 

Mlčky jsme šli ruku v ruce směrem k placu. Byly jsem už na hranici kde se beton mění v jemnou trávu. Vytrhla jsem ruku ze sevření a na chvíli zaváhala. Možná to nebyl dobrý nápad. Možná bych se měla vrátit zpátky na to místo s betonovými sloupy. 

Silně jsem se nadechla a udělal krok v před. Stála jsem na tom místě o kterém jsem si myslela, že nikdy neuvidím. Byla jsem pryč sice krátko, ale přišlo mi to jako kdybych tu byla poprvé. Stejný pocit jako když jsem poprvé vyběhla z té budovy. 

Ani jsem nestihla zpozorovat, že se k nám blíží postava. Blížila se hodně rychle a já okamžitě poznala kdo to je. Její havraní vlasy jí vlály všude kolem a než jsem se stihla nadát tak už mi vysela kolem krku. 

,,Já věděla, že to zvládneš." Šeptla a stále mě objímala. Jen jsem se usmála a užívala si pocitu, že jsem někomu chyběla. 

***

Po zbytek den jsem se držela stále u Teresi. Vyhýbala jsem se jakémukoliv styku s jinou osobou. Dokonce jsem po zbytek dne neviděla ani Newta. Tedy aspoň do teď. 

Byla už tma a mě osvětlovala jen jedla lucernička zavěšená nad lůžkem. Málem jsem dostala infarkt když Newt bez jakéhokoliv upozornění vstoupil do místnosti. Leknutím jsem nadskočila a zřejmě ho tím rozesmála. 

,,Co je? To si neviděl se člověka leknout." Ušklíbla jsem se a posadila se na lůžko.  

,,Viděl, ale ty jsi u toho nejsrandovnější." Usmál se a sedl si vedle mě. ,,Vážně tam chceš jít?" 

,,Newte, já se o tom s tebou nebudu už bavit." Křikla jsem. 

,,No dobře, dobře. Jen jsem to zkusil." Zvedl ruce do obraného gesta a přitom se mi koukl de očí. ,,Jen mi slib, že si na sebe dáš pozor." Šeptl. Vzal mi obličej do dlaní a věnoval mi lehký polibek. Zaculila jsem se a následně jsem se svalila na postel. Chňapla jsem mu po ruce a stáhl ho sebou, tak že on nežel za mnou a jednou paží mě objímal. 

,,Dobrou noc." Pípla jsem a zavřela jsem oči. Netrvalo ani minutku a já usnula. 

MOC MOC SE OMLUVÁM ZA TO, ŽE DLOUHO NEBYL NOVÝ DÍL. NEBUDU SE VYPLOUVAT PROSTĚ JSEM BYLA LÍNÁ ZVEDNOU ZADEK A DOPSAT DALŠÍ KAPITOLU. 

Jinak, oni jsou spolu tak cute. =3 

Komentujte, hlasujte a doufám, že se vám část aspoň trochu líbila a slibuji že příště bude trochu víc akčnější. =D

I'm Only Human [The Maze RunnerFF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat