Chapter three

1.1K 129 56
                                    

Byla jsem vyklepaná jako ratlík, hrozně jsem se bála a byla jsem nervózní. Pomalu jsem se otočila a se sklopenou hlavou a rudými tváře jsem rychle a cudně políbila Rafaela na rty. Pak jsem se hned otočila a s hořícími tvářemi se dívala do země.

,,Pěkně se nám to tu rozjíždí" poznamenal Cory veselým hlasem. Mě ale do smíchu nebylo, hrozně mě zajímá, jak na to reaguje Rafael, co si o tom myslí a tak podobně. Jessie se dala do menší hádky se Seanem, on tvrdil, že Jessie musí za každou cenu podlehnout jeho šarmu a Jessie tvrdila naprostý opak. Sean nebyl ošklivý, to vůbec jeho skořicově hnědými vlasy, svůdným modrým pohledem a sexy úšklebkem byl opravdu neodolatelný, prostě klasický Casanova. A Jessie je prostě jedna z mála, která odolala jeho šarmu. Dobře, já jsem se jednou někdy na začátku roku nechala unést a.... Všichni si to domyslíme. Ale nic to pro mě neznamenalo a nechci to už nikdy vytahovat. 

,,Ty jsi takovej idiot Seane, ty by jsi se ani do pěti nedopočítal!" křičí na něj rozohněná Jessie, která je donucená na něm sedět, i když vím, že teď by ho nejradši zabila pěti různými způsoby.

,,Ale ano, umím i jednoduchou rovnici jako třeba: Hezký večer+Já+Ty- Naši kamarádi+ Postel+Obojstanné uspokojení-Tvoje nevinnost" zazubil se na ni Sean a já jsem ho teď opravdu litovala, když jsem viděla výraz, který teď zdobil tvář Jessie. 

,,Tak ještě jednou ty natvrdlej idiote. Já nejsem jako ostatní holky, které ti s radostí skočí kolem krku a do postele. A pokud na mě něco zkusíš, tak přísahám bohu, že to bude to poslední, co jsi v životě udělal" vyhrožuje mu Jessie a je opravdu naštvaná, ale Sean si z toho nic nedělá.

,,Mě by to možná za to i stálo" mrkne na ní Sean a Jessie se musí přemáhat, aby po něm teď hned neskočila a nevysvětlila mu po svém, že by mu to za to nestálo. 

Lehce jsem se usmála, při jejích hádce, ale hned jsem ztuhla pod dotekem cizí dlaně na mém boku. Nemusela jsem se otáčet, abych věděla kdo to byl. Srdce mi začalo bít jako splašené a já málem přestala dýchat. Snažila jsem se nehýbat a být naprosto v klidu, ale šlo to těžko.

,,Není ti nic Tory? Vypadáš vyděšeně?" zeptá se mě zkoumavě Lily a já jsem nasadím falešný úsměv a zavrtím hlavou. Ruka se posune a kousek níž a já cítím jeho prsty na zadku. Teď jsem opravdu zapomněla jak se dýchá. To se ale jeho dotyk nezastavoval, sunul se čím dál níž. Každým centimetrem byl můj dech zběsilejší a trhavější, byla jsem opravdu v koncích.
Co mám dělat?!

A) Sundat ze mě tu ruku

B) Nechat tam ruku a nic nedělat

C) Otočit se 


Omlouvám se za krátkou kapitolu. Sice měla vyjít už včera, ale já jsem byla tak unavená, že jsem usnula :D Snad se vám kapitola líbí a příběh vás celkově baví.

Jinak, pro čtenáře i mého prvního příběhu mám nešťastnou zprávu. Tuhle sobotu odjíždíme na týden a opravdu nevím, pokud tam bude internet, pokud budu mít čas a hlavně pokud budu mít náladu. Ale pokusím se vydat alespoň jednu kapitolu, snad se mi jí podaří vydat i zítra. Moc se omlouvám :(

Cathy-corn

WeekendKde žijí příběhy. Začni objevovat