Doprdele! Proč se vždycky musím rozhodnout já?! Co jsem komu provedla tak strašného, že si tohle zasloužím?!
,,Já....Nooo....Ehm...."
Výborně Tory, teď jsi o tobě všichni myslí, že jsi něco mezi zombie a někým, komu vyřízli jazyk. opravdu úžasné.
,,Dobře, takže se radši zeptám Rafa. Rafe, co na to říkáš ty, byl by jsi radši s Tory nebo Corym?" obrátila Jessie svojí pozornost radši na hnědovlasého kluka vedle mě. Se zatajeným dechem jsem čekala na odpověď a nervózně jsem přešlapovala, už to bylo půl minuty, co mlčel.
,,Klidně budu s Victorií" Jeho slova mnou projela jako vlna útěchy a já vypustila zadržovaný vzduch a konečně se volně nadechla. On. Chce. Být. Se. Mnou. Na. Jedné. Chatce!!!!!!!!!!!
Moje srdce právě skočilo trojnásobné salto a já se snažila potlačit ten pitomý úsměv.
Ale jen snažila. Na tváři se mi objevil ten nejpitomější úsměv v dějinách lidstva a snažila se, aby ho Rafael neviděl.
Ale jen snažila. V jednom momentu se naše pohledy setkaly a já se topila v jeho zelenomodrých očí. A pak se to stalo. Jeden z koutků jeho úst se nadzvedl, druhý ho následoval a dohromady vytvořili ten nejnejnejnejdokonalejší úsměv. Kdyby se měly úsměvy hodnotit podle toho jak jsou dokonalé od jedničky do desítky, tenhle by dostal 9537.
Měla jsem problém jenom stát a srdce mi skákalo radostí, kdyby byla gymnastická olympiáda pro srdce, moje by bylo mezinárodní šampión. Každý z nás zažil tenhle pocit, kdy se srdce zapnulo na 1000 procent, mozek odjel na dlooooouhou dovolenou, na oči se nám nasadily růžové brýle a nedokázali jsme rozumně uvažovat a vyhnat z tváře ten úsměv.
Přesně tohle jsem já zažila během té chvilky, kdy jeho úsměv trval.
,,Takže rychle si vybalíme, a pak uvidíme co stihneme, dokud budeme mít čas" Tímto nás Jessie propustila a já celá rozklepaná šla do chatky, kam zamířil i Rafael. To jsem ale nevěděla, že za námi těsně v závěsu bude Sissy a Brandon, se kterými, hlavně Brandonem, jsem na chatce být rozhodně nechtěla.
Co jsem ale měla dělat? Místo toho jsem si poraženě zabrala jednu dolní postel a roztékala jsem se blahem, když si postel nade mnou zabral Rafael. A zase jsem se uklidnila, když si na druhou dolní postel, která byla hodně blízko té mé sedl Brandon a usmál se na mě.
Radši jsem odvrátila pohled a začala vybalovat, stejně jak všichni ostatní a nemohlo se to obejít bez špitání Sissy, která pořád něco říkala a to hlavně Brandonovi. Díkybohu.
Já jsem mlčela a Rafael taky. Nevěděla jsem co říct, bála jsem se promluvit první, bála jsem se, že něco zkazím, nebo nějak tak. Tak jsme byli mlčky a já se snažila, aby nezahlédl ani kousek krajky, která byla v mém kufru.
Mise byla úspěšná, vybalila jsem si, nestal se žádný trapas a ani jsem se na Rafaela nevrhla. To beru jako úspěch. Šla jsem ven, ostatní už možná budou venku.
Když jsem ale vykoukla z chatky, viděla jsem tam jen blonďatého chlapce, který ke mě byl otočený zády, ale stejně jsem poznala přítele své kamarádky.
Tak jo, co mám teď sakra dělat?!
A) Zalést zpátky do chatky a počkat, až se objeví ostatní
B) Jít tam
Tak jo, hrozně se omlouvám, že jsem nic nevydala, ale neměla jsem skoro čas a taky ho teď moc ani mít nebudu.
Hrozně moc vám děkuji, že vás tehle příběh baví a že ho komentujete (s vyjímkou Lucky, všechny tvoje komentáře jsou na zabití) a taky, že ho hvězdičkujete, jste prostě úžasní.A asi budu končit, protože jsem unavená a nechci usnout ještě o přestávce, spaní si nechám na první hodinu, přesněji řečeno Zemák a budu doufat, že učitel alespoň na chvíli zavře hubu, abych mohla v klidu spát :D
Nahoře stav Tory, když Raf řekl, že chce být s ní :D :D :D
Cathy-corn
