Chapter ten

926 117 55
                                    

Pevně jsem k sobě semkla rty a vydechla přebytečný vzduch ven nosem. Prostě se jen uklidním. 

,,No Tory? My čekáme" řekl do ticha Brad a já se vyhla jeho pohledu. Sklopila jsem pohled dolů do země a pokrčila rameny, to byla nejlepší odpověď.

,,Ty nevíš?" zeptal se Brad a v jeho hlase bylo slyšet něco jako výsměch. Neodpovídala jsem mu a pořád se dívala do země, nevím proč ale v tu chvíli jsem se chtěla rozplakat.

,,Ale já vím. Mám ji rád a pokud má ona ráda mě, tak není co řešit" vložil se do toho jiný hlas a já ucítila paži, která mě objala kolem ramen a hruď, na kterou mě přitáhla. Opatrně jsem zvedla svůj pohled nahoru a setkala se s zelenomodrými oči, které se na mě usmívali. Celá jsem se roztřásla pod jeho pohledem a aniž bych si to uvědomovala, tak se mi rtech objevil zářivý úsměv a během několika vteřin ho přikryly rty kluka, který mě objímal a právě tady řekl, že mě má rád.

,,Jasně chápeme, ale mohli byste se tady přestat oblizovat?" podrážděně řekl Brad

,,Ale noták zlato, nech je vždyť jsou tak sladcí" napomenula ho Sissy a já se velmi nerada od Rafaela odtáhla, protože jsem začala v obličeji nabírat až moc červené barvy. 

,,Možná bychom vás dva měli nechat ještě chvíli samotné nemyslíte?" navrhla Lily a spiklenecky na mě mrkla, bože i Lily něco plánuje. Co s tím mám dělat?

A) Nechat je odejít a zůstat s Rafaelem sama

B) Říct, že nemusí odcházet

WeekendKde žijí příběhy. Začni objevovat