Spasitelé

Vždyť mě znáš

"Kate?" vešla jsem znovu na terasu, abych ukázala Kate, co si od ní půjčuji. Kate zvedla oči, tentokrát od novin a prohlédla si mě od hlavy k patě.                                                                                                                         "Sluší ti to." řekla a mrkla na mě jejím krásným hnědým očkem. "Měla bys už jít, je dost hodin." pokračovala. 

"Ty nejdeš?" nechápavě jsem se ji otázala.

"Jdu dneska přeci k zubaři, říkala jsem ti to nejmíň desetkrát." odpověděla mi dívají se do novin. 

"Fajn, tak..." odmlčela jsem se. "Já ti ty věci vrátím zítra, protože dneska mě nejspíš bude doma čekat peklo." 

"Dobře. Jdi už, moje máma tu bude za chvíli, aby mě vyzvedla a jely jsme. Nechce, abys tu ještě byla." řekla bez sebemenšího projevu lítosti. 

"Jo...,aha. Promiň. Omlouvám se ti za všechno, co jsem způsobila. Je mi to líto, Kate." tiše jsem řekla, otočila se na bosé patě a zamířila to pryč z terasy. Na verandě jsem objevila moje vansky, které vypadaly dost hrozně vůči dnešnímu kuxusnímu outfitu. Na těch botech je znát, že prožily krušnou noc. 

Vylezla jsem z Katiný vily a mířila to do školy, která je vzdálená tak 7 minut cesty. Katina vila je umístěna v soukromé residenci, která je blízko snad ke všemu. Blízko do centra, do lesů, nakonec i do školy, kde jsme se s Kate vloni poznaly. Nastoupily jsme na soukromou střední školu Resselovu. Ona sem nastoupila kvůli vznešenosti a prestižnosti, já kvůli tomu, že táta podplatil draze ředitele, aby mě sem vzal, protože nikam jinam jsem se nedostala. Ona je velice chytrá a plánuje jít na Uppsalu, já jsem  byla jedničkářka, doposud bych i byla, ale kvůli flámům jsem se všeho vzdala a stala se lehkomyslnou. Nyní jsem dvojkařka, spíše trojkařka.                                                                                                     Vytáhla jsem svůj starší iPhone, který měl prasklý sklo. Nedávno měl prasklý jen roh, po včerejší pařbě bohužel prasknul celý. "Sakra!", zaklela jsem nahlas. Mobil jsem očistil o džíny Luggi, v tu chvíli zabědovala, co jsem to udělala a následně zapnula mobil. Sedmnáct zmeškaných hovorů od táty. Do háje! 6 nových esemesek. 5 táta a jedna od...Taylora? Co ten po mně chce. Měla jsem sto chutí s mobilem švihnout o zem, ale s mojí zvědavostí jsem zprávu ještě otevřela.                                                       CAROLINE, JE MI TO LITO, NESEJDEME SE?  T.                                                                                                                   On se opovažuje mě ještě kontaktovat? Je to sprosťák. Obyčejný, prachsprostý hnusák, který se vychrápe s každou! Ale od Sally, od té bych to nečekala. Kráva jedna blbá, jestli ji uvidím ve škole, ukopnu jí hlavu! S ním jsem chodila já, za týden bychom spolu byli dva roky! Končím. To nedám. 

V hlavě se mi honila spousta myšlenek. Přemýšlela jsem nad tím, že to otočím a na školu se vykašlu. Zameškat už ale nemůžu, kam bych hlavně šla. Ke Kate nemůžu, na tátu se musím psychicky připravit, navíc nemám klíče od domu a on je v práci, kde bych s ním nechtěla mít tu čest se potkat. Byla jsem už před školou. Vešla jsem do velikého dvora, kde se pořád motala různá vozidla, která vyvážená své ratolesti ke škole. Samý mercedes, nejnovější ford, či volvo. Šla jsem přes trávník navzdory tomu, že každých pět metrů je cedulka ZÁKAZ VSTUPU NA TRÁVNÍK. Byla jsem už na maličkém dvorečkj před školou, kde bylo plno laviček obsažených samými zamilovanými páry, drbnami a machříky se svaly. 

"Caro?" zavolal na mě někdo z davu. Otočila jsem se a uviděla vysmátého Petera. "Tvůj kluk prý dal Sally jo? Se nezdá, chlapák jeden!" vyprsknul smíchy společně s jeho partou, která byla pár metrů za ním. Agathe to dokonce točila na svůj nejnovější samsung.                                                                                        "Dej mi pokoj!" zařvala jsem a cítila, jak se mi hrnou slzy do očí. Zrychlila jsem i na tempu.                         "Dám, neboj." řekl s úsměvem od ucha k uchu. "Jenom nás tak s kluky napadlo, že když dá on každý, tak že bys mohla dát někomu taky, na oplátku!" uculil se a kamarádi vzadu se začali smát na celá vrata. To už na mě bylo moc. Otočila jsem se dala mu přes držku. Celý dvoreček se přestal mezi sebou bavit a zaměřil pozornost na mě a na Petera, kterému se začala řinout krev z nosu. Mezi nimi byl i Tayler, který běhal očima mezi mnou a Peterem jako hodinová ručička. 

"Slečna Caroline Fieldsová se okamžitě dostaví do kanceláře pana ředitele." ozvalo se z rozhlasu. K sakru! Podívala jsem se nahoru směrem k oknu ředitele školy, kde vykukovala jeho zástupkyně, která sledovala přes kamery dění ve škole. Když si mě všimla, že se na ni dívám, odvrátila pohled jinam a nakonec od okna odstoupila úplně.