How you changed my life

27.PROSINCE-2.část

„A nad čím?" Ten má tolik otázek, že si připadám jak u výslechu. Chtěl jsem odpovědět, ale ozval se zvuk zvonku. Niall se na mě podíval s lehce svraštěným obočím. „Ty někoho čekáš?"
„N-Ne." Zmateně jdu ke dveřím a odemknu je. Jakmile je otevřu dokořán, tak ztuhnu.
Před dveřmi stojí promočená Amy a stírá si slzičky, které jí stékají po tvářích. „Je tu t-tatínek?" vzlykne a já jsme totálně mimo.

„A-Amy? Co tady děláš?" Dřepnu si k ní, abych jí pořádně viděl do obličeje, a odhrnu jí vlásky z čela.

„Je tu t-tatínek?" zeptala se znovu a stále si stírala slzičky. Nebudu lhát. Neměl jsem nejmenší tušení, co teď dělat. V duchu jsem panikařil, ale snažil jsem se zůstat klidný.

„Harry tu teď není zlatíčko," povzdychnu si. „Pojď dovnitř, jsi celá promočená." Vstanu, chytnu jí za ruku a dojdu s ní do obýváku. Jakmile nás uvidí Niall, tak vyskočí na nohy a nechápavě se na mě dívá. Jen zmateně pohodím rukama a znovu si povzdychnu. „Amy, zajdu ti pro nějaké náhradní oblečení, abys nenastydla. Myslím, že tady Harry pro tebe něco má." Amy mlčky přikývla a posadila se na gauč.

Vběhl jsem do ložnice a začal se prohrabovat ve skříni. „Notak. Něco tady být musí ne?" říkám si tiše pro sebe a vrhnu se na další šuplík. Ucítím, jak mi někdo poklepal na rameno a vyděšeně sebou cuknu.

„Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit." Omluví se Niall a podrbe se na zátylku. „Co tady dělá Amy?"

„To bych taky rád věděl." Odpovím mu tiše a dál hledám ve skříni. Nakonec jsem nějaké oblečení našel a ještě jsem došel do koupelny pro ručník, aby se jím osušila.

„Usuš se a v klidu se obleč ano?" vše jí podám a ona znovu jen přikývne. Svalím se na gauč a promnu si oči.

„Mám tu ještě zůstat, abych ti pomohl?" zeptal se starostlivě Niall a lehce se usmál.

„Klidně běž, jestli chceš. Zvládnu to." Úsměv mu oplatím a odstrčím si ofinu z čela.

„Věřím tomu." Hlesne a mrkne na mě. Ihned jsem uhnul pohledem, aby neviděl, jak se červenám. Co to sakra dělá? Nad mou reakcí se krátce zasměje a jde si obléct svojí bundu a boty. „Tak zatím Louisi." Zamává mi a usměje se.

„Ahoj." Dveře se za ním zavřou. Vstanu a dojdu ke dveřím od koupelny, na které lehce zaklepu. „Amy? Už jsi převlečená?" zeptám se nejistě a dveře se během chvilky otevřou a v nich stojí Amy.

„Upleteš mi copánky?" řekne jakoby nic a natáhne ke mně ruku, ve které drží dvě červené gumičky. Trochu mě to zaskočí, ale přikývnu.

-

„Amy povíš mi už, co se stalo?" zeptám se, když se posadí přede mě na gauč a začnu jí splétat vlhké vlásky od deště.

„Brad byl na mě ošklivý. Řekl mi, že jsem neschopná, protože jsem rozbila hrnek." Brad? To bude nejspíš ten Amandin přítel.

„A kvůli tomu si utekla?" natočím hlavu na stranu, dokončím první copánek a z druhé poloviny vlasů začnu splétat druhý.

„Jenom kvůli tomu ne." Uslyšel jsem, jak se jí zachvěl hlas.

Oba mlčíme do té doby, dokud nedopletu i druhý copánek, pak se na mě s uslzenýma očkama podívá a znovu popotáhne. Dám jí ruku na rameno, a když nic neříká, tak se jí znovu zeptám: „A kvůli čemu ještě?"

„Bouchnul mě." Pípnula tiše, že jsem jí nerozuměl ani slovo.

„Cože?"

„On mě bouchnul." Řekne o něco hlasitěji a já překvapeně zamrkám. Vyhrne si tričko a uvidím poměrně velkou modřinu na jejím břiše.

„Amy." Polekaně si dám ruku před pusu a ona začne znovu popotahovat. Vtáhnu si jí do náručí a nechám si jejími slzami smáčet tričko.

-

Nakonec mi v náruči usnula a tak jsem jí položil vedle mě na gauč a přikryl jí dekou. Domem se ozval zvonek a já střelil pohledem na Amy, jestli se nevzbudila. Dál poklidně oddychovala, tak jsem opatrně vstal a šel otevřít. Před dveřmi stála Amanda. A kruci.

„Je tu Amy?!" vyhrkla vyděšeně a nakukovala mi přes rameno.

„A-Ano je." Vykoktám a odstoupím od ní. „Spí." Dodám ještě a Amanda vyjde dovnitř, a když uvidí Amy, jak spí na gauči, tak si oddychla a setřela si slzu.

„Tolik jsem se o tebe bála, holčičko." Řekne si spíš pro sebe a pousměje se na ní.

„M-Můžete tu zůstat, dokud se nevzbudí." Brouknu nejistě a ona se na mě podívá. Chvíli mlčí a pak jen přikývne. „D-Dáte si něco?" znovu koktám, jelikož mi docela nahání strach a jsem z ní docela nervózní. Odpovědí mi je tiché ne a dál se kouká na Amy.