S Edwardem jsem promluvila až když Linda odešla na záchod.
,,Linda je vážně fajn" debilně se usmíval a já myslela, že mu vlepím. ,,JoJo" odfrkla jsem a usrkla své studené kávy. ,,Děje se něco?" přepnul z češtiny na ruštinu a konečně mu zmizel ten debilní úsměv. ,,Ne, vůbec ne. Mám se skvěle. Dobře se s vámi povídá" řekla jsem co nejironictěji to šlo a přepnula taky na ruštinu. ,,Tak se s námi bav" položil mi ruku na tu mojí. ,,A ono to jde?" vyprskla jsem a stiskla jsem ruku na které byla ta jeho v pěst. Podíval se mi přímo do očí a pěst mi povolil, teď to vypadalo jako by jsme se drželi za ruce a chystali se políbit. A kdo ví, třeba by k tomu došlo, ale přišla Linda. ,,Přišla jsem o něco?" usmívala se Linda. ,,Ne" sklopila jsem pohled a Edward dal ruku z mojí pryč. ,,Fajn" usmála se ještě víc, ale neposadila se. ,,Co kdyby jsme zašli k nám? Pozvala bych ještě nějaké kamarády, oba by jste se seznámili s novýma lidma a pobavíme se trochu" pokračovala. ,,Jasně!" široce se na Lindu Edward usmál a čekalo se už jen na mojí odpověď. Jen jsem se usmála na souhlas a podala Lindě tašky, pak jsem si vzala svoje. Cestou jsem vyhodila prázdný kelímek a nakoupili jsme něco na večer. Přibyly nám další tašky, ale tyhle byly s jídlem a pitím. Dostal je do ruk Edward.,,No ahoooj" začala Linda, která šla před námi s telefonem u ucha a obvolávala svoje kamarády. Udivilo mě, kolik jich má.
,,Už v pohodě?" zeptal se naschvál rusky, aby nám Linda, která ruštinu uměla jen pasivně, moc nerozuměla a pak se nevyptávala. Já si stejně myslím, že nás neposlouchala. Na to neměla čas. ,,Jo" usmála jsem se a pokračovala jsem v našem ruském ,,rozhovoru". ,,To jsem rád. Nesluší ti, když si zamračená" drkl mi do ramene svým, protože byl ověšen taškami stejně jako my. ,,Tak žeee..." připojila se k nám Linda, která přímo zářila. ,,.Přijde: Verča se Zuzkou a z kluků přijde Zdenda a Milan. Ostatní na mě neměli, bohužel, čas. Ale neva. Ti nejlepší ho mají" zeširoka se usmívala. A mě začalo být mnohem líp.
,,Budeme asi v obýváku ne?" usmála jsem se na Lindu, když jsme došli k ní do bytu. ,,Rozhodně. Hele vezmeš mi prosím ty tašky do pokoje? Dej je ke skříni. Já zatím nachystám občerstvení" vychrlila natěšeně a podávala mi tašky. ,,Souhlas" zasmála jsem se. ,,A já?" zasmál se Edward, když už jsem byla na schodech a mířila do jejího pokoje. Říkám, že ten byt byl docela velký, na to že to byl byt. Dál už jsem jejich rozhovor neslyšela. Slyšela jsem ale zvonek. Opřela jsem tašky o skříň, hodila na sebe poslední pohled v zrcadle a šla zpět do kuchyně, kde už jsem slyšela smích. ,,Tadyy sii, konečněě" vrhla se na mě Linda a už mi někoho představovala. ,,Tohle Verča.." ukázala na tu vyšší černovlasou, která byla vážně pěkná. ,,..A tohle je Zuzka" ukázala na tu menší blondýnku, která byla taky fakt pěkná. ,,Ahoj, já jsem Tanya" usmála jsem se na ně a podala jim ruku. Podala mi ji napřed Verča pak i Zuzka a měla jsem i dvě kamarádky navíc. Všichni jsme šli do obýváku a postupně přišli i kluci, se kterými jsem se taky seznámila. Všichni byli moc fajb, vážně jsem se bavila.
,,S kolika klukama si chodila?" padla na mě otázka od Zdendy, když jsme hráli flašku. ,,S nikým" špitla jsem a cítila jak rudnu. ,,Co jee? Vždyť je to v pohodě já taky s nikým nechodil" zasmál se vedle mě Edward. ,,Já se klidně nabízím" zazubila se na něj Verča. Očividně neokouzlil jenom mě, ale všechny holky kolem. Zatočila jsem flaškou padlo to na Milana. ,,Tak že.. Ty máš už úkol viď?" začala jsem škodolibě. Kývl a já pokračovala ,,kousni se s Lindou" zasmála jsem se a Linda vypadala dost překvapeně, ale rozhodně né znechuceně. A Milan se přímo těšil.
Když se od sebe ,,odlepili" všichni se pitomě usmívali, včetně mě. ,,Na, točíš" hodila jsem po něm flašku od Pepsi. Padlo to na Edwarda, který měl taky úkol. Upřímně jsem doufala, že mu nedá třeba: kousni se s Verčou, Zuzkou nebo Lindou. ,,Můj milý Ruský kamaráde..co takhle, když už se to tady rozjíždí, kdyby ses kousl s....
No miláčci, protože vás miluji tak to ukončím takhle :D <3
Pakaaaaa :3
ČTEŠ
Rusácká Famílie [w\Vadak, Edward Ateva]
FanfictionUpřímně vám řeknu: Sama nevím jak tento příběh bude pokračovat. Dnes si myslím, že nějak a zítra si budu myslet, že onak. Tak že vlastně je teď jen na té žárovce co mám v hlavě jak to bude vše pokračovat, ale jak tu žárovku znám, určitě nebudete lit...