Rusácká Famílie [w\Vadak, Edward Ateva]

14 - Bye bye Czhech Republic ✌️

,,Ale mě se to nelíbí broučku..." seděla na kraji postele mamka a marně se mi snažila vymluvit výlet do Ruska. Dokonce jsem zjistila, že tam nemám jen babičku, ale dokonce i tetu a dvě sestřenice. ,,Mamíí.. sama víš, že už je pozdě" balila jsem do kufru věci. To jsem asi zapomněla co? Ano můj milý taťka mi to dovolil. Dovolili to i Vadimovi rodiče a dokonce mi i pomáhali přemluvit mojí mamku, která nakonec ustoupila, ale stále se snahou mě přemluvit, abych nikam nejezdila.

Po dobalení jsem si ještě Skypovala s Edwardem, kterému jsem musela slíbit, že mu co nejdřív zavolám, až budu moct. Což byla samozřejmost. Těšila jsem se vážně hodně.

Po večeři, která byla více méně o Rusku a o příbuzných, jsem si vyčistila zuby, převlékla se a s mobilem si vlezla do postele. Bylo asi půl 9 večer a já měla vstávat kolem 5 ráno aby jsme kolem dopoledne přistály. Do 9 jsem si psala s Lindou, protože Vádi a Edwarda si užijí až až, nebo spíš 10 dnů. 

**************************************************************************
L: Foť mi úplně vše! Hlavně pěkný Rusáky :33 🙏🏻😈

T: vrrr čičí neboj ❤️:D

L: A radši táhni spát ať neuděláš špatný dojem 😜 :D 😘

T: vždyť už jdu 😝😜 :D

L: Dobrou ❤️ :* nápis co nejdřív ❤️ :3

T: neboj ❤️ dobrou :3

**************************************************************************Dala jsem na radu Lindy a šla spát.

Ráno mě probudil budík a já vletěla jako střela do koupelny. Vyčistila jsem si zuby a z koupelny vyšetřily zase zpět do pokoje, kde jsem svoje trysky vypnula u skříně, ze které jsem vyndala předem přichystané oblečení (viz. Média) Na záda jsem hodila batoh a do ruky chytla madlo od kufru a co nejrychleji mi to kufr dovolil jsem sešla schody. Věci jsem hodila na gauč a šla za hlasy do kuchyně. ,,dobré ráno přeji" řekla jsem vesele a s nejmenším náznakem únavy i když jsem trochu byla. ,,Dobre" odpověděl táta a se zívnutím si otočil noviny. ,,Doufám ze takhle zvesela budeš vstávat i do školy" neodpustila si mamka. Ve škole nebude sexy Rusák a rodina kterou jsem nikdy neviděla. Řekla jsem si pro sebe a rychle do sebe naházeli snídani a pomerančový džus. ,,můžeme!" Zahradila jsem a aniž by ste řekli Edward Ateva už jsem stála u dveří s kufrem v ruce, s batohem na zádech s botami na nohách a mikinou na rameni. Mamka se jen nad moji natěšeností zasmála, taťka vzal klíče a mohli jsme jet.
Kufr jsem si dala dozadu, batoh na klín a sedla jsem si na místo spolujezdce. Těšila jsem se jako malé dítě na zmrzlinu.

,,tak jsme tady" zahlásis táta a zaparkoval na parkovišti. Až teprve teď mi radost začal nahrazoval strach. Co když se rodině nebudu líbit? Co když se jim nebude líbit moje ruština? Co když mě prostě nevezmou? Neuvěřitelné, slečna Tkačenko začala myslet i na něco jiného než na Edwarda. Bacha na ni.

,,Chcete něco k pití? Nebo cokoli jiného? Máte čas ještě půl hodiny." Usmívala se Vadimova mamka ve dveřích letiště. ,,Asi si dam kafe" usmála jsem se na taťku, který se usmíval stejně jako teta. ,,Tak jdeme do támhleté kavárny" mířila teta ke kavárně naproti. Vadim nic moc neříkal, doufala jsem, že je to z nevyspalosti.

Cestující, kteří odlétají do Moskvy, prosím nastupte do letadla" zahlásil ženský roboticky hlas. Byli jsme už odbavení a jediné na co jsme čekali byl tento povel. Bála jsem se a zároveň strašně těšila. ,,Nezapomeňte, vše foťte a vraťte se nám zdraví!" Objali nás a my se vydávali na náš historicky první let letadlem.
.
.
.
No neuhodnete kdo se dokopal k napsání další části.
Ano, já. :D:)
No a já se loučím a uvidíme se v Rusku.
❤️
❤️
❤️
❤️ Pakaaaaa ❤️