8. - Zatím můj

167 11 5
                                    

,,...kousni se s Verčou." řekl její jméno a mě se maximálně rozbušilo srdce. Polkla jsem a podívala se na Lindu, která bedlivě sledovala každý můj poyhyb. Koukla jsem na ní jako že ,,OMG děláš si prdel?" a ona mi věnovala pohled jako ,,Hej klid, jen kousnutí". Už jsem jí jen věnovala prázdný pohled, který nic neříkal, prostě jen POHLED.

Zase někomu věnoval svůj krásný úsměv a já to nebyla. Pokračovali jsme.

Na mě to padlo až po 2 kolech. Měla jsem úkol ,,Podej mi pití prosiim" Řekla Zuzka a já myslela, že už fakt vybuchnu.

Všichni jsme už měli trochu v sobě. Znáte to. Párty alá 15tky- 16tky. Všichni se plazí po všech. Přesněji Linda po Milanovi, Zuzka po Zdendovi a já s Verčou po Edwardovi. Ale byl můj, brala mi ho.

Když konečně odešla na záchod měla jsem ho konečně jen pro sebe. Zabořila jsem se do jeho oříškových očí a pomalu se začala přibližovat. První pusu ode mě schytal na tvář a pomalu jsem se dostávala ke rtům. Jeho ruce sjely na můj zadek, čímž si mě přitiskl blíž k sobě. Konečně jsem se dostala k jeho rtům. Moje po těch jeho toužily už do začátku, byly přesně takové jaké jsem si představovala. Měkké a teplé. Mezi polibky se na mě usmíval. Ve vnitř jsem byla šťastná. Konečně jsem dostala to, po čem jsem toužila.

Ráno jsm se probudila na jeho hrudi, na gauči. Už nespal, jen se na mě usmíval a jezdil mi prsty po zádech. Byli jsme v obýváku jediní. Lindu jsem nikde neviděla a hledat jsem ji nechtěla. Užívala jsem si pocit Edwardova objetí. Políbila jsem ho. Pamatovala jsem si naprosto všechno a naprosto všechno ve mně pořád hrálo a motýlci ve mně pořád lítaly. Představovala jsem si, že tento pocit bude jednou mít někdo místo mě. Bude na něm ležet, on se na ni bude usmívat a budou spolu šťastně až do smrti. Chtěla jsem to být já, ale bylo to realistické jako že se někdy odstěhujeme zpět do Ruska. Naprosto minimální a na pohádky jsem dávno nevěřila.

,,Dal bych si docela kafe a snídani" zachraptěl. Usmála jsem se a i když nechtíc jsem se zvedla a šla najít Lindu, aby jsem se zeptala jestli jim můžu podpálit kuchyň.

Doušourala jsem se k ní do pokoje, kde spokojeně spala a vedl ní Milan. Nechtěla jsem je budit, byli sladci.

Usoudila jsem, že když udělám snídani i jim, bude ráda. Šla jsem do kuchyně a Edward se konečně zvedl, aby mi pomohl. ,,Co budeme dělat?" zeptal se a vzal mě kolem pasu. ,,lívance" jedinou věc kterou jsem si byla na 100% jista. ,,Tak to beru" políbil mě na krk. Vážně to zahřálo.

Normálně mi lívance trvají tak 30 minut. S ním mi trvaly 2x tolik. Ale bylo to nejlepší vaření, ani s Váďou jsem se u vaření tak nebavila a rozhodně jsme se většinu času nelíbali.

Krásně jsem to naaranžovala a Edward zatím udělal kafe. Nechtěli jsme ještě jíst, i když nás to lákalo, chtěli jsme počkat na ty dva. Přišli zrovna v tom ,,nejlepším". Nesexovali jsme, jen sme k sobě byli tak na těsno, že mezi námi nebyl ani ten milimetr. ,,Jeeee, snídaně" zavolala Linda, když vešla. ,,A jeee zamilovanci" sedla si a koukla se na nás. Hned za ní přišel i Milan, který nám všem věnoval úsměv a největší věnoval plnému talíři. Vzniklo z toho vážně pohodové ráno. Nikomu nebylo špatně, nikdo nebyl smutný ani naštvaný a všichni byli spokojení.

Tak žee, to je zase dneska vše, je to docela ,,kratší" než obvykle, ale vy to zvládnete :3:D

A

Pakaaaaaa <3

Rusácká Famílie [w\Vadak, Edward Ateva]Kde žijí příběhy. Začni objevovat