Dishonored

Návrat

Cítím odporný zápach.

,, Zatraceně, to je ale puch", zanadávám.

,, To je Wrenhaven. V týhle řece už je tolik mrtvol a různýho bordelu, že smrdí úplně stejně jako celý Dunwall. Ten mor to všechno posral." uleví si kapitán.

,,Každopádně vám přeju dobrý pořízení u císařovny, Corvo. Doufám, že se tohle celý brzo nějak vyřeší."

,,Tohle se nedá vyřešit, jen přečkat a pokusit se tomu nepodlehnout." odpovím.

,,Nojo, no. Tak sbohem."

,,Sbohem".

Pomalu nás spouští v malém člunu, na kterém chceme dojet na břeh do přístavu. Už se těším na teplou postel a pořádný jídlo. To velrybí maso z konzervy mi začíná lézt krkem.

,,Uvolnit lano!" zakřičí důstojník, který jede se mnou na člunu.

Poměrně tvrdě dopadneme na hladinu, až špinavá voda vystříkne všude kolem.

,,Odvezte nás přímo do Dunwall Tower. Lord Corvo nese císařovně zprávy a máme za sebou dlouhou cestu," rozkáže vojákovi u motoru.

Člun se poměrně rychle rozjíždí po hladině.

,,Dlouhou cestu kvůli špatným zprávám. Námořníci říkají, že jsme prokletí. Prý je to černá magie", prohodí voják.

Důstojník se na něj zlostně podívá odsekne: ,,Pověry! A co my víme, třeba už na mor existuje lék."

,, Možná, ale žijeme to v podivných časech. Ještě podivnější je, že císařovna poslala na cesty zrovna svého osobního strážce, lorda protektora."

Důstojník protočí panenky: ,, Inu, když si to císařovna přála, tak to asi bylo důležité."

Voják už mlčí.

Vjedeme do doku a se zabouchnutím se za námi zavřou obří vrata.

,,Haló vy tam, jedeme nahoru!"

A seshora se ozve: ,,Zdymadlo je utěsněno. Dobře, spouštím!"

Ze stran se začne pomalu spouštět voda, která postupně naplňuje celý dok, až nakonec se člunem vyjedeme na vrchol, kde pracují dělníci.

,,Stop, to stačí".

,,Císařovna čeká na vaše zprávy, Corvo. Měl by jste k ní zajít co nejrychleji." prohodí důstojník.

,,A mimochodem, vítejte doma".

Vylezu ze člunu a vyjdu z doku. Otevře se mi nádherný pohled na zelené stromy a keře. Přejdu přes malý most, kteří stráží dva elitní vojáci. Císařovna Jessamine nechala bránu paláce otvřenou, aby každý občan mohl kdykoliv svobodně přijít do paláce. Ráda vidí, když jsou spokojení.

Najednou uvidím malou Emily, Jessamininu dceru a budoucí císařovnu. Černé vlasy má zastřižené do mikáda stažené malou červenou stužkou. Rozeběhne se ke mně, skočí mi kolem krku a drmolí s nadšením:

,,Corvo, vrátil ses, budeš mi vyprávět o svém výletu, viď? A viděl jsi i velryby?"

,,Samozřejmě, všechno ti povím, jen si na chvilku promluvím s tvojí maminkou." odpovím s úsměvem.