Dishonored

Opuštěný Dunwall?

Normálně by mi nedělalo problém přejít ulici, ale dnes už nic není normální. Kupříkladu to, že je celá hlavní třída hlídaná vojáky a přehrazená několika světelnými zdmi. Ale vypadá to, že ten, kdo udával polohu těchto zdí, přece jen pár věcí přehlédl. Stačí být kreativní a tyto chyby využít. Stačilo projít přes Bottle Street a přelézt vysokou zeď. Normální člověk by to nedokázal, ale pro mě a moje nové schopnosti to není problém.

Dům doktora Galvaniho je přímo na hlavní ulici a navíc hlídán městskou hlídkou. Proč? Nemám tušení, ale vydám se to zjistit. Vždyť samotný Galvani opustil Dunwall víc jak před rokem. Myslel si, že dokáže mor zastavit a vymyslet účinnější lék než byl ten Sokolovův, ale neuspěl.

Nad hlavními dveřmi se tyčí prostorný balkón, na kterém doktor rád trávil volná slunná odpoledne. Nyní tam stojí starý strážník a dloube se v nose. Navíc slunce už v Dunwallu pořádně nesvítilo ani nepamatuji.

Hlavními dveřmi nepůjdu, nejsem totiž blázen. Řekl bych, že stráže hlídající tento dům budou poněkud alergičtí na muže s kovovou maskou pokoušejícího se dostat dovnitř. Musím tedy horem přes balkón. Ospalec na něm není nic, co by nevyřešila dobře mířená uspávací šipka.

Dostal jsem se do laboratoře cestou, kterou nikdo  neočekával, a úspěšně se tak vyhnul strážím v prvním patře. Uvnitř je pěkný nepořádek. Knihy se válí po zemi, mezi nimi je rozbité sklo a baňky s jakýmisi tekutinami. Celá místnost ostře páchne po lihu.

Na stole je otevřený dopis a podle pečeti poznávám, že je z Akademie přírodních věd. Podpis je samotného rektora Artemise Moorea. V dopise mu vyjadřuje obdiv a slibuje veškerou potřebnou podporu. Zdá se, že doktor měl přátele na vysokých místech. Ale žádné krysí vnitřnosti. Budu muset použít magii. Zavřu oči, chvilku se soustředím a když otevřu oči, vidím... vše. Vidím siluety všech strážných v patře pode mnou. Vidím krysy běhající v trubkách schovaných ve zdech domu. A vidím škrábance na zemi vedoucí směrem k jedné z knihoven. Zavřu oči a opět vidím normálně.

Knihovna se zdá být docela obyčejná, ale statisticky je to nejčastěji používané místo pro tajné průchody, takže začínám s ohmatáváním starých svazků. Chvilku to trvá, ale nakonec se po zatáhnutí za knihu s červeným obalem přinese očekávané cvaknutí a knihovna se začne odsouvat. Za ní se nachází malá místnůstka s vitrínou a vystavenou vykuchanou krysou. Celý výjev působí skoro až umělecky.

Najednou uslyším, jak jde někdo po schodech nahoru. Ať už je to strážný nebo uklízečka, musím zmizet. Vezmu kádinku ze stolu v laboratoři a nacpu do ní krysí vnitřnosti. Ještě že mám rukavice. Kádinku schovám do vnitřní kapsy mého pláště a běžím zpět ke balkonovým dveřím. Dole na ulici se zatím nic neděje a tak skočím na pytle plné odpadků nešikovně uskladněné pod balkonem. Chvilku mi trvá, než se odtamtud vyhrabu, ale za chvilku mám dům doktora Galvaniho za zády a vyrážím směrem k Bottle Street.

------------------------

Takzvaný gang z Bottle Street je jedním ze třech gangů sužujících Dunwall. Jejich ústředím je stará palírna, odkud pochází všechen tvrdý alkohol z Dunwallu, jelikož po nástupu moru začala tvrdá prohibice a líh se smí používat jen k lékařským účelům. To samozřejmě neplatí pro vybraná vína dunwallské šlechty. Vede je Slackjaw, nemilosrdný člověk, na jehož hlavu je městskou hlídkou vypsaná tučná odměna.
Dalším gangem jsou tzv. Velrybáři, tajemné společenství vedené neznámým mužem zvaným Daud. Ti se pro změnu živí vraždami na objednávku. Nikdy se ním nepodařilo žádného člena chytit živého. Je to především kvůli jejich špičkovému výcviku a nadpřirozených schopnostech, sám jsem s nimi měl ještě jako lord protektor několik zkušeností, ne zrovna příjemných. Ve vězení mě napadlo, jestli to nejsou oni, kdo stojí za smrtí Jessamine. Jenže o nich skoro nic nevíme, tak proč by Burrows takhle riskoval. A kdo byl ten muž, který jí vrazil meč do srdce? Nikdy předtím jsem ho neviděl. Byl to snad onen Daud, tajemný vůdce velrybářů? Používal podobnou magii jakou nyní používám já, tudíž je do toho nějakým způsobem zapleten i Cizinec. Musím to zjistit.
Posledním gangem jsou Kloboučníci. Ty poznáte snadno podle jejich výstředních klobouků. Při potyčkách jsou poněkud nepraktické, ale pokud se jim nějaký odvážlivec vysmívá, zjistí, že v nich mají schované nejedno překvapení. A tím nemám na mysli králíka. Operativním zájmem kloboučníků jsou především krádeže cenností a vylupování bytů.

------------------------ 

Palírna je hlídaná. Jak jinak. Už zdálky můžete cítit ten štiplavý, ostrý zápach lihu. Nebo snad propocených gangsterů? Radši se jim pokusím vyhnout , jelikož ti chlapi nejsou k cizincům zrovna přátelští. Co nejtišeji vylezu na střechu a rozhlédnu se. Stará plechová vrata jsou otevřená, ale hlídá je párek hrdlořezů. Vzadu na dvoře jich je nejméně pět dalších. Přímá konfrontace tedy nepřipadá v úvahu...

,,Říkaj, že je jak přízrak, zahalenej armádou stínů," promluvil jeden z gangsterů u brány.

,,Ten chlapík Daud? Není to prostě jen šéf? Jako Slackjaw?"

,,Ne, ne. Tohle je divnej ptáček. Obcuje s bláznama, provádí rituály a tak podobně. Prý používá i kostěný amulety."

,,To zní děsivě."

,,A taky že je. Daud není jen tak obyčejnej člověk. Sáhl na něj Cizinec a dal mu temný schopnosti. Rozpáral by ti hrdlo z druhý strany místnosti."

,,Mno, tím by si dokázal získat pozornost, to je fakt."

Pomalu jsem se dostal přímo nad ně, lehl si na břicho a dále poslouchal tento zajímavý rozhovor:

,,A je pravda, že žije v zaplavený čtvrti? S těma truchlícíma a divokejma psama?"

,,Tak to říkaj. Dokonalý místo pro úkryt nájemnýho zabijáka."

,,Stejně je to divný..." prohodil jeden a sedl si na zem.

,,V tomhle městě už není nic normální."

,,To máš teda recht..."

Dále jsem je už neslyšel, jelikož kolem projel nákladní vlak a přehlušil jejich rozhovor. Vstal jsem a pokračoval ve šplhání. Dostal jsem se až na střechu palírny. Slackjaw zjevně musí mít problémy s rozpočtem, jelikož byla posetá dírami. Nebyl žádný problém se dostat dovnitř.

Snad nebude problém dostat se ven.