Dishonored

Poslední přání

,,Jsou to nemocní lidé, ne zločinci!" odsekne císařovna.

Ale vrchní zvědmistr Burrows dále s klidem pokračuje: ,, Tuto otázku jsme již probrali, výsosti. Jsou..."

,,Jsou to občané mé říše a před tím morem je zachráníme, bude-li to možné. Všechny."

,,Nuže dobrá," zašklebí se Burrows.

,,A už o tom nebudeme mluvit," skončí Jessamine.

V tom okamžiku jim Emily skočí do řeči: ,,Mami, Corvo se vrátil!"

,,Děkuji Emily," usměje se, ,,omluvte nás, prosím."

,,Jak si přejete, vaše výsosti," ukloní se.

Cestou z altánu mě zastaví: ,,Corvo, o dva dny dříve. Jako vždycky jste samé překvapení."

Nikdy jsem ho neměl rád.

Když přicházím k císařovně ostrovů, usmívá se. Ten úsměv je spojen se směsicí smutku, ale i naděje,  kterou očekává mojí zprávu.

,,Příznivý vítr tě přivádí domů, jaké neseš zprávy?"

Podávám jí zapečetěný dopis.

Po přečtení z její tváře vyprchá i ten poslední náznak naděje.

,,Doufala jsem, že některé z ostatních měst už epidemie v minulosti postihla. Že budou mít lék. Tohle jsou velmi špatné zrávy. Jsme na pokraji zhroucení."

V rozčilení upustí dopis.

,,Zbabělci! Uvalí na nás blokádu. Budou čekat, zda mor nepromění město ve hřbitov."

Malá Emily ji ale vždy dokázala utěšit: ,, Jsi v pořádku, maminko? Vypadáš smutně."

Císařovna se otočí: ,,Nedělej si starosti, drahoušku. Maminka je v pořádku."

Najednou ale zpozorní: ,,Počkat, kde jsou stráže? Kdo je poslal pryč?"

,,Maminko, podívej! Co dělají na té střeše?"

Rychle zaměřím svůj pohled na střechu doků a ztuhnu hrůzou. Směrem k nám sem běž několik maskovaných mužů. Na tu dálku je ale nedokážu rozeznat. Jak se sem chtějí dostat?

Najednou ale zmizí. Jako by se rozplynuli. V tom okamžiku se přemístí přímo přede mě. Jako přimražený si je prohlížím. Jak se dokázali přesunout? Možná to přece jenom je magie.

Jsou oblečeni... přesně jako zabijáci. Vysoké kožené boty a přes záda přiléhavý krátký plášť. Nejpodivnější je však jejich obličej. Mají nasazenou masku s nějakým filtrem a s dvěma otvory pro oči. Hlavu si zakrývají kápí. Ta maska je pravděpodobně kvůli moru, ale díky ní vypadají desivě, jako by nebyli z našeho světa. A dohromady s tím kouzlením...

Probere mě až Emilyin vřískot. Dobře známým pohybem pravé ruky tasím svůj meč a do druhé vezmu pistoli, kterou mám vždy za opaskem.

Střelím po prvním zabijákovi, ale ještě než ho stačí kulka zasáhnout, znovu se rozplyne. Nevidím ho do té doby, než Emily vykřine:

,,Pozor Corvo, je za tebou!"

Bleskově se otočím na patě a jen taktak  stačím zablokovat meč, kterým po ně chtěl neznámý seknout. Vší silou do něj kopnu, až odletí o pár metrů přede mě a upadne. Hned se ale vzpamatuje a zase zmizí. Tentokrát se už znovu neobjeví. Starost mi ale dělá fakt, že na střeše jich bylo víc.

Emily mi s pláčem skočí do náruče. Císařovna, nyní bledá jako stěna si vydechne.

,,Děkuji ti, Corvo. Kdybys tady nebyl..."

Vedle sebe uslyším hluk. Opět je to zabiják, ale tentokrát beze zbraně. Natáhne proti mně ruce, jako by jimi chtěl něco uchopit a z pravé mu najednou začne zářit silné zelené světlo. Než se vzpamatuji, nemůžu se hýbat a pomalubmê něco zvedá do vzduchu.

,,Ne, další už ne!" vykřikne Jessamine.

,,Mami!"

V té chvíli se v altánku objeví další muž a popadne ji za krk. Císařovna se mu ale vysmekne a přehradí mu cestu ke své dceři.

,,Nepřibližujte se k ní!"

On ji uhodí hřbem ruky, až málem upadne. Tentokrát ji pod krkem chytí mnohem pevněji a bodne přímo do břicha.

Celý altán je náhle od krve.

Emily se v hrůze pokusí utéct, ale je chycena tím prvním mužem, který mě až doposud držel ve vzduchu. Tím pádem padám na zem a vyrazím si dech. Jen stačím zahlédnout, jak oba, i s malou Emily, někam zmizely. Přemístili se.

S vyraženým dechem se přesunu k císařovně. Leží ve veliké kaluži krve. Podepřu ji hlavu a vidím, že se mi snaží něco říct.

,,Corvo... vše...  se hroutí. Najdi. Najdi Emily. Ochraňuj ji. Už zbýváš jen ty. Budeš vědět, co máš dělat. Že? Corvo?"

Hlava jí klesne.

Ucítím před sebou pohyb. Snad to zase nejsou oni. Ne, je to ještě horší. Jsou to císařovniny stráže, Campbell a Burrows. Jeden ze strážců na mě namíří svou pistoli. Druhý si prohlíží její tělo.

,,U Nicoty, jen se podívejte, co udělal."

,,Ano, zavraždil císařovnu," doplní Burrows a rozhlédne se.

,,Co jsi udělal s malou lady Emily, ty zrádče?"

Campbell jen zavrtí hlavou.

,,Její vlastní osobní strážce. Takový paradox."

,,Za tohle přijdeš o hlavu, to ti slibuji, Corvo. Odveďte ho," pokyne strážnému.

A ten mě praští mečem přes spánek.

Zatmí se mi před očima a víc si nepamatuji.