Dishonored

Schovávaná

,,Počkej, Corvo! Nejdřív si zahrajeme na schovávanou. Zakryju si oči a ty se schovej, " zatrylkuje Emily.

,,Času máš dost. Maminka si povídá s tím ošklivým starým zvědmistrem."

Chvilku se rozmýšlím, ale nakonec souhlasím: ,,No dobrá, tak pojď."

Usměje se a rozběhne směrem ze schodů dolů pod můstek. Dávám jí náskok a běžím za ní. Dostaneme se až pod most. Samozřejmě tady není žádná voda, most tady byl postaven jen kvůli tomu, aby se lidé dostali rychleji do paláce.

Na konci cesty Emily rozhodne: ,,Uvidíme, jestli ti to pořád jde. Zakryju si oči a budu počítat. Pak tě zkusím najít. Dobrá, počítám do 10. Někam se schovej!"

A hned doběhne ke zdi a začne počítat: ,, 1...2...3...4..."

Rozhlížím se a přemýšlím, kam se schovat. V rohu uvidí obří cívku s drátem, za kterou bych se vešel. Doběhnu k ní a nasoukám se tam.

,,8...9...10! Už jdu!" vykřikne Emily a začne mě hledat po celém dvoře. Podívá se za most, na schody a nakoukne mezi sloupky necelé tři metry vedle mě. Ale spláclého Corva za dráty si nevšimne..

Po chvilce to vzdá: ,,Dobrá, Corvo, vyhráls. Můžeš vylézt ven. Měli bysme jít, ať tě přivítá i maminka."

Se zadržovaným smíchem vylezu ze svého úkrytu. Budoucí císařovna je mírně naštvaná, že nevyhrála, ale po chvilce se zase usměje a společně se rozběhneme po schodech zpět nahoru.¨

,,Když jsi byl pryč, byla maminka velice smutná. Myslím, že jsi jí chyběl."

Taky my chyběla, pomyslím si.

Vyběhneme schody a míjíme dvorního malíře a vynálezce Antona Sokolova, jak se pokouší namalovat nejvyššího vševidoucího Campbella.

,,Vítejte doma, lorde protektore," pozdraví mě vševidoucí.

Ale Sokolov ho hned okřikne: ,,Přestaňte se hýbat, Campbelle. A vy, Corvo, vítejte zpátky, ať už jste byl kdekoliv."

Jdu směrem k altánu, kde na mě čeká císařovna. Slyším Campbella, jak tiše odpovídá Sokolovovi: ,,Poslali jej žebrat o pomoc všude po Ostrovech".

Sokolov jen protočí panenky: ,, Taková ztráta času. Můj elixír brzy vymýtí všechen mor ve městě. A přestaňte se hýbat!"

Dál už je nevnímám.