Tajná Láska

6. kapitola

17. února, středa

Po včerejšku jsem vůbec nespala. Musela jsem pořád myslet na Bena a Ellen.
Jak mi to mohla udělat? Vždyť mi ještě před týdnem psala, že se jí líbí jinej kluk! Jestli si myslí, že po tomhle s ní budu ještě kamarádit, tak se plete!
"Děje se něco? Vypadáš smutně" zeptá se mě mamka. "Nic, jen jsem hodně ospalá" odpovím a otevírám výtah. "Ahoj" rozloučím se s ní. Kdyby se něco dělo zavolej" odpoví a zavírá dveře.

Cestou na zastávku si přemílám to, co mi včera řekla Bethany. "Zkusím na ni dát. Zatím budu Benovou dobrou kamarádkou" říkám si, když nastupuju do autobusu. "Ahoj" pozdravím je oba dva. "Ahoj" odpoví naráz a uchechtnou se. Po velmi dlouhé době jedou spolu.

Zítra s nimi nepojedu ani náhodou. Z toho jejich cukrování se mi dělá zle :(. Navíc se mnou za cestu nepromluvili ani slovo. Musela tam být a koukat se na to, jak se na sebe pořád usmívají. Myslela jsem, že umřu. Poprvé za život mě zachránila škola.

O velké přestávce přišla do naší třídy Ellen. Co tady sakra dělá? Asi přišla za Benem. Musím na vzduch. Nechci se na ně dívat. Nikdy v životě bych už ji nechtěla vidět, ale asi se to nevyplní. Mám pocit, že se každou chvilku zhroutím.

Dnes budeme mít ještě plavání. Moc se na něj těším protože tam nebude Ellen. "Umíte tu chemii?" ptá se Betty. "Já celkem jo" odpoví Michael. "Já taky" řekne Charlotte. "My píšeme něco z chemie?!" zeptám se vytřeštěně. "Jo, paní profesorka to říkala v pondělí" odpoví mi Betty. "Aha, to bude ono. Já jsem tady přece v pondělí nebyla" řeknu a lehce se usměji. "Lol" řekne Charlotte a usměje se.

Po plavání musím jet k babičce a né domů, abych stihla balet. Do baletu už se mi poslední dobou vůbec nechce. Paní učitelka na nás pořád křičí. A po baletu pojedu k taťkovi. Vy nevíte že mám rozvedené rodiče? No, je to tak. Není to nic strašného, teda v mém případě.

Když jsem přijela k babičce, strašně vyváděla. "Lili, proč jsi přijela tak pozdě?" ptá se se smíchem ale nazlobeně. "Vždyť jsem přišla jen o čtvrt hodiny později. Musela jsem si dlouho sušit vlasy" odpovím a protočím oči. "No jo. Ale já se o tebe strašně bojím víš?" řekne a usměje se. "Tak nemusíš. Už mi není pět" řeknu jí a jdu se zase obléct, abych stihla balet. "Musím" řeknu jí. "Ty už jdeš?" ptá se a zamračí se. "Jo, jinak bych nestihla balet a paní učitelka by byla ještě víc naštvaná" odpovím a vcházím do výtahu. "Tak ahoj" loučí se babička. "Čau" řeknu, když se zavírají dveře.

Balet byl zase hrůza stejně jako poslední dobou. Učitelka řve a řve a je to k nevydržení. Ale dnešek byl celej na houby. Až to skončilo, byla jsem moc ráda. Už se těším domů. Sice taťka dokáže být někdy nepříjemný, ale nebude horší než učitelka z baletu. Teda doufám. Taky nám slibil, že koupí pizzu.

"Ahoj" pozdravím kluky a házím batoh do předsíně. "Už je tady ta pizza?" ptám se a sedám si ke stolu. "Né, ale za chvilku by to měli přivézt" řekne taťka. "To jim teda doporučuji" řeknu a usměju se.

Už chci do postele. Chci spát a zapomenout na Ellen. Je to můj největší nepřítel. Největší zrádce. Nechápu, jak se někomu může líbit.

Konečně šestá kapitola, která je hodně pozdě ale teď to asi nebudu vydávat pravidelně =( bohužel.
Jinak moc děkuji za 150 shlédnutí. Vím že to nic není, ale pro mě to moc znamená. Mám vás ráda =).
Doufám že se líbí.

Lili85Forever