Tajná Láska

10. kapitola

24. února, středa

Nespala jsem. Ani na chvilku jsem nezavřela oči. Nedokázala jsem vyhnat tu vzpomínku z hlavy. Pořád a pořád dokola se mi to promítalo v hlavě. Měla jsem chuť umřít a oživnout, až by se Ellen s Benem rozešli. Vlastně už jsem nežila, protože jsem měla srdce rozdrcené na prach. Mám pocit,  jako kdyby zemřel nějaký člen mé rodiny. Ano. Opravdu to tak bolí.
Vždy, když se na ně podívám, je mi smutno a snažím se dostat od nich co možná nejdál a pouštím si hudbu do sluchátek, protože mě to částečně uklidňuje.

Cestou do školy jsem přemítala, jak dlouho tuto situaci asi ještě vydržím, protože dívat se na ně, jak se pořád dokola objímají,  se mi vážně nechce.

Ve škole mě přivítala Betty objetím. Včera se to dozvěděla, hned jak jsme měli zase společnou hodinu. Potom jsme si šly sednout a připravily se na hodinu. Dnes píšeme test z fyziky a já to absolutně neumím. Hned, jak zazvonilo, přišel náš profesor a rozdal nám písemky. Bylo to děsně těžký a skoro nic jsem nevěděla, takže z toho budu mít tak trojku nejlíp.

Dnešek se strašně pomalu táhl a bylo to k nevydržení.
Asi tak o obědové přestávce zase přišla ta zrůda Ellen do naší třídy a objímali se s Benem,jako kdyby už byli sto let spolu. Když jsou na druhé straně třídy, tak mi to ani tak nevadí. Nedívám se na ně, nebo jen chvilku a představuju si, že Ellen jsem já a objímám Bena. Tak strašně bych si to přála, být na Elleniném místě.
Ale tuto přestávku se motali pořád okolo mě. To mi to snad dělají naschvál?! Vzala jsem si mobil a sluchátka, odešla na chodbu a pustila si tu nejhlučnější písničku, co jsem v mobilu měla.

Asi tak za deset minut přišla Scharlott. Ona to má taky těžký, protože s klukem, který se jí líbí, neprohodila ani slovo. Navíc se ten kluk pořád baví s Bethany a taky pochybuji, že vůbec ví, že Scharlott existuje. Takže ona ví, jaké to je být zamilovaná do někoho, kdo o vás nestojí.
Chvilku jsme si povídali o mně a o Benovi, ale potom přišla řada na ni a Denyho (to je ten kluk, který se jí líbí). A v tu ránu se tam přiřítil. Obě dvě jsme se začaly nekontrolovatelně smát a ti, co byli okolo nás, si asi museli říkat, že jsme utekly z nějakého blázince.

V tělocviku chyběl jeden učitel a tak jsme byli sloučení. Hráli jsme volejbal a ping pong. Neštěstí bylo, že jsem byla ve skupině s Benem. Nespustila jsem z něj oči i když vím, že si toho všichni všimli. Ve volejbale jsme prohráli, protože se nepodařilo hodně podání. Ohledně ping pongu jsem vyhrála 5x a Ben jen jednou. Ale měla jsem spíše štěstí.

Doma jsem jenom popadla tašku s baletem a běžela na zastávku.
Do baletu jsem přišla a byla tam jen jedna holka. Když přišla učitelka, mávla nad námi rukou a řekla, ať jdeme domů. To mě mile potěšilo, protože se mi vážně nechtělo.
Když jsem přijela domů, už tam byl Matty. "Čau. Co tady děláš?" zeptal se, když mě uviděl. "V baletu jsme byly jen dvě, tak nás učitelka pustila" odpověděla jsem a žuchla jsem na gauč. "Aha. Tak to se máš. My jsme měli naopak celkem dost náročnej trénink" řekl a zašklebil se.
Když přišla i mamka, tak se taky divila, že už jsem tu.

Večer jsem šla spát až o půl jedenácté, protože jsem se musela učit na zeměpis. Úplně jsem na to zapomněla.

Další kapitola. Strašně pozdě, ale část se mi smazala, takže jsem to musela psát znovu.
Moc Vám děkuji za 400 reads a 50 votes. Mám Vás ráda. Omlouvám se za chyby.
Doufám, že se líbí. Votes i komentáře potěší.

Lili85Forever