Tajná Láska

12. kapitola

29. února, pondělí

Včera jsme přijeli (do té Itálie) okolo 15:40 a ubytovali jsme se asi v 16:15. Ostatní už tam byli, ale to , že jsme vždy a všude poslední, není u nás nic nového. Ubytování bylo zvláštně udělané. Byly tam celkem tři menší dvoupatrové domky. My jsme bydleli v tom uprostřed, ještě s dvěmi dalšími rodinami (těmi, které známe).

Po půl hodince vybalování a prohlédnutí domku, jsme všichni šli do hospody. Rodiče si povídali a my (děti) jsme hrály hry. Žádnou stolní nebo karetní hru, ale spíš mluvené hry. Taky se toho v hospodě moc hrát nedalo :).

Dnes jsme vstávali okolo půl osmé. Snídaně je v osm, takže v pohodě. Když jsme na tu snídani přišli, zarazila jsem se. "Dělají si srandu?" řekla jsem jen tak, spíš pro sebe. Nebylo tam skoro nic. Jen nějaké pečivo, máslo, marmelády a med v malých kelímcích, nějaké lupínky a mléko. Ani vajíčka tam nebyla :/. Já jsem si vystačila, ale taťka s bráchou si hodně stěžovali.

Na každém stole ležel papír. Bylo to menu na večeři a mohli jsme si vybrat ze tří jídel. Taky k tomu měl být desert. Tak třeba toho bude na večeři víc.

"Máme se už jít převléct?" zeptala jsem se, hned jak jsem dojedla. "Jo, běž" odpověděl taťka s plnou pusou. "OK" řekla jsem, a otočila se na bráchu. "Matty, mám na tebe počkat?" zeptala jsem ho. "Jo, za chviličku jsem hotový" odpověděl a strčil si do pusy poslední sousto.

Původně jsme chtěli jít lyžovat na červenou sjezdovku, ale protože sněžilo o sto šest, byla uzavřená. Hned u našeho hotelu byla taky sjezdovka, ale byla to černá a těm moc nedůvěřuji. Neměli jsme jinou možnost, než sjet tuto. Když jsme si kousek sjeli, zjistili jsme, že to není ani náhodou žádná černá, ale hezká červená. Jezdili jsme jenom do mezistanice, protože dál to bylo zledovatělé.

Celý den chumelilo, ale později to začal být mokrý sníh a tak se jezdilo hůře. Postupně jsme se všichni potkali a jezdili jsme spolu. Já jsem jezdila hlavně s Annie a Mattym.

"Nepůjdeme už na oběd?" navrhla jsem, když byla zhruba jedna. "Jo, klidně" souhlasili všichni. "Tak do pizzerky, když už jsme v té Itálii" navrhl Matty, jemuž se zjevně už sbíhaly sliny. "Moc rádi" souhlasili všichni.
"Dáme si margharitu?" navrhla jsem bráchovi, když jsme našli pizzerii. "Určitě. Dohromady nebo zvlášť?" "Asi dohromady. Kdyžtak poprosíme ještě o jednu" řekla jsem a zatvářila se chytře. "Ok" souhlasil Matty.

Po obědě jsme se domluvili, že já, brácha a Annie už nepůjdeme lyžovat, ale zůstaneme venku a budeme se válet ve sněhu, protože ho bylo doopravdy hodně a lyžovat se nám už vážně nechtělo.
"Zkusíme udělat iglú?" navrhla Annie. "Jo proč ne, ale kde?" zeptala jsem se. "Tak třeba tam. Je tam hodně sněhu" řekla a ukázala na místo, kde bylo nejvíc sněhu.
Moc nám to nešlo. Pořád to padalo a bortilo se. "To nejde" zastěžovala jsem si. "Neuděláme něco jiného?" zeptala jsem se, protože se mi vážně nechtělo to pořád opravovat. "Jo klidně. Tak něco navrhni" řekl Matty. "Tak třeba.....nějakou skluzavku" navrhla Annie. "OK, ale musí být fakt dlouhá" řekla jsem a lehce se zamračila. Skluzavka šla hned. Já jsem se rozhodla k ní udělat sněhové schody, protože vždy, když jsem sjela dolů, musela jsem se sněhem bořit zase nahoru. Trvalo to dlouho, ale výsledek byl uspokojivý. Bohužel pořád sněžilo, takže nám všechno pomalu zapadalo.

Až jsme byli naprosto rozmáčení od sněhu, šli jsme na pokoj uschnout. Taťka tam už byl a říkal, že lyžování taky po chvíli nechal. Převlékli jsme se do suchého a já si šla rozčesat vlasy, protože jsem je měla rozcuchané od toho, jak mi do nich pořád sněžilo.

"Nechcete si zahrát Uno?" zeptali jsme se postupně ostatních, až jsme byli odpočatí. "Rádi" souhlasili všichni. "Tak super. Budeme hrát u nás. Je tam největší prostor." zaradoval se Matty. Doopravdy. Ostatní dvě chatky nemají žádný prostor na hraní nějakých her.

Když k nám konečně všichni dorazili, rozdali jsme karty a začali hrát. Nejdříve to vypadalo, že vyhraje Jasper, ale nakonec mu Annie přidala osm karet. Nakonec vyhrál Matty a Jasper byl poslední. Hráli jsme až do začátku večeře a dokonce jsem za tu dobu dvakrát vyhrála. Domluvili jsme se, že po večeři si ještě zahrajeme. Potom se všichni šli do svých chatek najíst. Večeře mě mile překvapila, protože toho bylo opravdu hodně. Byla polévka, hlavní chod a zákusek. Moc jsem si pochutnala, protože zákusek byl ČOKOLÁDOVÝ PUDING!!! Miluju čokoládový puding.

Po večeři jsme si všichni dali menší pauzu. Asi po čtvrt hodině zase všichni přišli do naší chatky. Přišli dokonce také všichni dospělí. Jedna rodina přinesla i nějakou jinou hru, ale ta byla spíš pro dospělé, protože byla o znalostech. Všechny děcka hrály Uno. Tentokrát se mi moc nedařilo, zato Mattymu a Annie hodně. Vydrželi jsme do půl desáté. Hráli bychom déle, ale kvůli tomu lyžování jsme byli unavení.

"My už jdeme spát" oznámila jsem ostatním. "OK" odpověděli nezaujatě. "Tak dobrou" řekla jsem spíš pro sebe, otočila se a šla do našeho pokoje. Matty přišel v zápětí. Umyli jsme se, vyčistili zuby a usnuli, jak dvě mrtvoly.

Další kapitola o ničem po strááááááááááášně dlouhé době. Omlouvám se, ale měla jsem toho hodně. Pokusím se aby další kapitola byla dříve. Omlouvám se za případné chyby.
Doufám že se aspoň trochu líbí. Votes i komentář potěší.

Lili85Forever