Loki Laufeyson není takový bezcitný parchant, jak se zdá. I on dokázal milovat. Ale to bylo před dost dlouhou dobou... něco přes 70 let.
Příběh o silném poutu, které spojilo dohromady osud dvou odlišných mužů- boha a člověka. Osud jim nepřál a rozdě...
Tak jo, zatraceně moc se omlouvám, že to trvalo tak dlouho. No a taky, že jsem ten poslední díl tak nešťastně zakončila. A... tak podobně. :D
Nicméně doufám, že jste se na další kapču těšili (těšily?), takže tady je, zlatíčka. (Představte si nějakou uvítací melodii, aby to mělo šmrnc- třeba soundtrack z Jurského parku.) :D
Maya
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Thor s ním škubl za vlasy a tím si ho přitáhl k sobě. Zaklonil mu hlavu, takže Loki mohl hledět přímo do toho vztekem zkrouceného obličeje. Blonďák na něj nasupeně zíral, stále ho neúprosně držíc, a pohledem sjel na na zemi sedícího muže. Jeho výraz trochu povolil, když spatřil, že Bucky vypadá vyděšeně a hlavně zmateně. Bůh hromu si ho chvíli prohlížel.
"Není to...?
"Ne, není a už mne pusť, idiote," odsekl mu Loki a skrz napnutý krk bolestivě polkl. Thor jen zavrčel, ruku obmotal kolem jeho pasu a během několika vteřin s ním opět vyletěl za pomocí Mjollniru z okna ven.
A Barnes tam zůstal. Sám. S popraskanými okenicemi od toho, jak s nimi blonďák při svém teatrálním vstupu praštil, a domotanou hlavou.
"L- Loki?"
"Otevři oči," uslyšel vedle sebe přítelův hlas.
"Ne, ne, ne!" kroutil Bucky divoce hlavou. Jakmile ucítil pod nohama pevnou zem, trochu se uklidnil, ale nemohl se vzpamatovat z té oslnivé záře, když s Lokim... vzlétli?
"Bucky..." šeptl a položil mu ruce na ramena. "Věř mi. Podívej se na mě."
Barnes tentokrát poslechl. Otevřel oči a chvíli zíral do jeho obličeje, na kterém pohrával mírný chápavý úsměv. Tváře měl pořád trochu zarudlé, ale prudký poryv větru jeho slzy zcela vysušil.
"Tohle je můj domov," vysvětlil Loki, když hnědovlásek sebral dostatek odvahy a začal se rozhlížet. Byli v prostorné místnosti se zakulaceným ozdobným stropem a žádnými okny. Uprostřed stál muž v brnění s tmavou pletí a opíral se o mohutný meč. Jeho zlatem protkané oči Barnese fascinovaly.
"T- tohle?"
"Vlastně ne úplně," opravil se černovlasý. "Tohle je brána, kterou se cestuje přes duhový most zvaný Bifrost, když jej hlídač Heimdall otevře," ukázal na momentálně zavřený portál, kterým přišli. Bucky mlčky přikývl, bylo vidět, že se to snaží vstřebat. A to ho to největší teprve čekalo..
"V těchto stájích máte pouze jednoho koně, princi," ozval se poprvé strážce a tím znovu polekal návštěvníka.
"My si poradíme, děkuji, Heimdalle," řekl Loki klidně. "Umíš jezdit na koni, Bucky?"
