7. část

1K 92 13
                                    

Ahoj.

Přiznám se, že je zvláštní psát něco, kde Bucky miluje Thora a zároveň nesnáší Lokiho (Okouzlení) a naproti tomu tohleto je pravý opak. :)

Jo a je tam jedna část, kdy Loki popírá existenci Boha podle Bible. Berte to tak, že je to jen smyšlený příběh, nesnažím se tuhle víru zapuzovat nebo tak něco, tak mě, prosím, nechtějte zabít. To například v knize Lhář  jsou ta náboženství naprosto dokonale propojená... Je mi tak líto, že jsem to už celý přečetla, ale strašně moc to doporučuju, protože Loki tam je jednoduše super, takže... :D

A příště nás čeká Stony, pokud se mi to už konečně povede dopsat.

A mám na vás otázku. Znáte někdo HBO miniseriál The Pacific? Uvědomila jsem si, že někde v šuplíku je nedokončená jedna má povídka na pár Snafu/ Eugene, takže kdyby se tu našel někdo, koho by to zajímalo... Jsem ovšem smířená s tím, že je opravdu minimum lidí (a zvlášť holek), kteří to znají a tak... Blabla, už zase kecám, pardon. :D

V příští kapitole (doufám!) budou konečně Avengers.

(Z toho klipu se můžu zbláznit. :D :D )

Maya


Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.



 Bůh hromu si připadal docela hloupě, když stál před dveřmi bytu a už po několikáté zaklepal, přičemž mu stále nikdo neotvíral. Ale on se musel dostat dovnitř!

Povzdechl si a s mohutným dupotem scházel ze schodů. Ještěže tu nikdo jiný než Barnes zřejmě nebydlel, protože by se naštvaným sousedům špatně vysvětlovalo pomačkané zábradlí od Thorova mohutného stisku.

Vyšel ven, roztočil kladivo a do daného patra doletěl oknem, které bylo sice zavřené, ale od jeho poslední návštěvy většina skla z něj zmizela.

"Je zde někdo?" zvolal do na první pohled prázdného bytu. Na zemi ležel spacák, dvě tašky a stála tu i menší židle. Otočil se, aby se podíval dál a najednou ucítil ve tváři tupou bolest.

"To máš za to, že se vloupáváš do cizích bytů, parchante," vyštěkl Bucky, který se tiše vynořil z koupelny. Thor zamrkal, narovnal se a v tu chvíli dostal pěstí i z druhé strany.

"A to bylo za Lokiho," pokračoval James a ruce se zaťatými pěstmi dal za záda, aby neměl ještě větší chuť ho zabít.

Blonďák si bolestně držel pravou tvář, kde přistála robotická ruka, pálila jako čert.

"Ty jsi James, nemýlím- li se," řekl, když cítil, že jeho čelist není rozdrcená na kousky a funguje tak, jak má.

"A ty jsi ten pošuk, co tu už jednou byl," opáčil mu voják nasupeně a zkřížil ruce na prsou. Ten chlápek se mu zatraceně nelíbil, zvlášť, když se zrovna chystal odejít. Bylo mu jedno, kam by šel, ale prostě toho černovláska ze svých vzpomínek najít musel.

PoutoKde žijí příběhy. Začni objevovat