Pouto

11. část

 Přeji hezké odpoledne všem. :)

Jsem zpátky s další kapitolou Pouta. Já vím, slíbila jsem Stony, ale ono se to jaksi nechce hnout kupředu. Mám jich rozepsaných víc, takže netuším, co dokončím první. Nicméně tam mám například i Stucky a original slash, tak si klidně napište, co byste chtěli. Taky jsem se chtěla zeptat, jestli je tu nějaký příznivce femslash, jelikož jsem si říkala, že by nebylo špatné zkusit napsat i něco na tohle téma.

Btw vyhovuje vám délka kapitol? Mně se zdají čím dál kratší.

Komentáře vždy potěší (ať vím, jestli to baví). ;)

Jinak tato kapitola je pro mého kamaráda , který mé příběhy začal číst nedávno, ale podporuje mě v nich, ať jsou jakkoliv praštěné. :D 

V rámci možností hezké počtení.

Maya

 "Co se tam teď děje?" zeptal se Steve už asi popadesáté za ty dva týdny, co s ním Bucky bydlel.

"Pořád to samý. Jess si uvědomuje, že Freda furt miluje," řekl James ležící břichem na gauči a jen líně zvedl hlavu od své knihy.

"Tak mi potom řekni, až se ti dva zase setkají," usmál se blonďák a hodil přes sebe bundu. Udělal to jen ze zvyku, venku už bývalo teplo, vlastně ji nepotřeboval. "Skočím zatím nakoupit, mám ti něco donýst?"

"Možná čokoládu," odpověděl vesele a strašně ho u toho bavilo sledovat, jak jeho kamarád překvapeně kulí oči.

"Vždyť jsem ti koupil takovou velkou zásobu sladkýho... před dvěma dny! Jsi jako popelnice," zanaříkal, ale nemohl se ubránit upřímnému smíchu. "No jo, něco ti teda donesu. Dál?"

Válící se voják se na chvíli zamyslel, než ke kapitánovi znovu zvedl tmavě modré oči.

"Chtěl bych Thora," ozvalo se prostě. V ten moment se Stevův žaludek prudce stáhl, srdce se mu rozbušilo a polil jej studený pot. V ústech mu vyschlo, najednou mu došla slova.

Barnes se posadil, snažíc se přitom nespadnout z pohovky dolů při mohutném výbuchu smíchu.

"Heh, měl... ses... vidět," mumlal, ale když spatřil kamarádův kamenný výraz, raději se pokoušel uklidnit. Rogers zkřížil ruce na prsou, jeho světle modré oči více zledovatěly a působily nebezpečně chladně.

"Jen jsem s ním chtěl o něčem mluvit," dostal ze sebe klidně, když už první euforie z blonďákova zkoprnění začala odpadávat. "A promiň."

"To je v pořádku," zakroutil Steve hlavou. Měl pocit, že mu praskne, ale za nic na světě by to teď nedal najevo. Věděl, že Thor má svou Jane a zachvátil ho strach o přítele, který by měl zlomené srdce. A zároveň... Ano, byla tu i určitá žárlivost. Cítil se až hloupě, že jeho mysl okamžitě takto prudce reaguje jen při pouhém pomyšlení, že by Bucky patřil někomu jinému, než jemu.

"Příští týden máme poradu s Furym, tak jako každý měsíc. Sice je to v úterý, kdy máš sezení s doktorem, ale až odpoledne. Možná by mu nevadilo, že tam budeš s námi."

"Tak fajn," souhlasil Bucky, pohodlně se opřel a vrátil se ke čtení.

"Můžu se ještě na něco zeptat?" ozval se Rogers.