Pouto

3. část

  Ahoj,

po delší době přidávám další část FrostWinter, kde už jsme se konečně někam pohnuli. Teda... Děj se posunul jen nepatrně, ale Loki o docela velkou vzdálenost. :D

Nebudu zdržovat, přeji hezké počtení.

Maya

Za pár hodin už byl ve svém pokoji nějakého hotelu a stál u okna pozorujíc hvězdy a měsíc skoro v úplňku. Jane jim cestou ukázala pár, podle ní a možná i Thora, zajímavých míst s tím, že si to nejlepší nechají na následující den. Pro boha neplechy ovšem kostely, parky, jezera a jiná památná místa tohoto charakteru nepřestavovala vzrušení, tak jako tomu bývalo dříve, což jim dával neustálým mručením najevo. Bylo mu ale pohrozeno, že pokud bude v tomhle pokračovat dál, jeho dalším stanovištěm bude opět Asgard.

Zamilovaný páreček si vybral svůj pokoj a on dostal tenhle. Nebyl zlý, v rámci možností ušel. Jen upřímně doufal, že má silné zdi.

Nesměl kouzlit, to bylo v dohodě s Odinem, aby si mohl Loki dopřávat "dovolené" na Midgardu, ale... Koho by to zajímalo? Zakroužil prstem ve vzduchu a usmál se, když kolem něj ucítil vířící magii. Druhou ruku si strčil do kapsy a vytáhl drobnou věc, malý, už trochu odřený přívěšek. Měl kulatý tvar, uprostřed něj bylo vyryté srdce a zavěšený byl na tenkém řetízku.

Loki ho promnul v dlani. Tolik let ležel v šuplíku. I když měl na Jamese jakkoliv velký vztek, nikdy se ho nedokázal zbavit. I když mu zmizel, už ho nespatřil, stále ho silně miloval. Byl pryč, zapomněl na něj, dokázal ho vytěsnit z mysli. Ale nyní to bylo zpět. Musel ho vidět, musel ho zase najít, aby věděl proč... mu zmizel.

Položil svůj malý talisman na postel a posadil se k němu. Zavřel oči, snažil se soustředit. Vzduch v místnosti zhoustl magií, trochu se u něj rozzářilo. Myslel na něj, myslel na jedinou věc, co mu po jeho Jamesovi zbyla a na to, jak mu ji dával. Přes záda mu přejel mráz, cítil slabý tlak v hlavě, než se mu pod zavřenými víčky zjevilo to, co potřeboval.

"Anglie, Londýn," šeptl a otevřel oči. Neměl moc času, proto okamžitě popadnul přívěšek a otevřel okno, aby se jím mohl protáhnout ven. Pomocí požárního žebříku slezl dolů a rozhlédl se, co by mu mohlo posloužit jako vozidlo, jelikož auto Jane bylo moc velké a nelíbilo se mu. Ve světle pouliční lampy kousek dál spatřil motorku. Usmál se a došel k ní. V tomhle se nevyznal, ale tušil, jak velkou sílu tento prostředek asi má. Stačilo jen trochu se soustředit a motorka se sama nastartovala, bez potřeby čehokoliv jiného. Pak už jen stačilo nasednout a zmizet, než by z blízkého baru vylezl její majitel. Jeho smůla.

"Už je to dobrý," řekl Bucky po nekonečně dlouhé době, když mu upravil vlasy, jejich pohledy se střetly a on se pak zase oddálil. "Raději půjdeme, dobře?"

"Jistě. Kam půjdeme nejdřív?" zeptal se Loki a snažil se divoce bušícímu srdci poručit, aby bilo opět normálním tempem a tvářím, aby nerudly.

Prošli centrem města, stavili se v několika obchodech, kde si koupili něco sladkého jako zákusek k jejich snídani a za nějaký čas se ocitli v menším parku.

"Tady chodím moc rád," přiznal hnědovlásek a dál okusoval poslední kousek jeho koláče. Asgarďan ten svůj už dávno snědl a tak si jen užíval okolní prostředí.