Sobota 11.00
Probudila jsem se opravdu pozdě. Rozhodla jsem se proto že se půjdu projít na pláži...
Moře bylo klidné a modré. .. byl slyšet šum vody a křik racků.
Přemýšlela jsem. O mé nové knize o foťáku a o tom kdo ji mohl darovat... Každou minutou jsem cítila jak ve mě narůstala větší a větší zvědavost! Kdo to pro mě udělal? Kdo mi dal dárek k mým narozeninám a s mým jménem? Kdo je Piere?
Kopala jsem do kamínků a mušlí které mi přišli pod nohu. Až jsem to nemohla vydržet a v oblečení jsem skočila do ledového moře. Smývala jsem ze sebe všechnu zvědavost a trochu i zlost... Domů jsem se vrátila až za tmy.
Kraťoučká kapitolka! JooTolar
