Brainwash

Část 7.

"Zbláznil jsi se?!" Špitl jsem poněkud víc nahlas. "Ani to není naše!" Pošeptal jsem a nechápavě zakroutil hlavou. "A to nic..na to zapomeň..je to úplná blbost." Pošeptal jsem a otočil jsem se k němu zády.

Nechápu. Mám zapomenout na to co řekl a můžu to spálit či co?

"Mám zapomenout na co?" Pošeptal jsem a začal jsem svlíkat povlečení.

"Na to, co jsem ti chtěl říct.. Proto jsem tě oslovil." Špitl jsem a pořádně jsem se přikryl. Zavřel jsem oči a snažil jsem se přemýšlet nad něčím jiným.

"Pff" odsekl jsem a dál se to z toho snažil sundat. Když se mi to konečně povedlo, vzal jsem do koupelny, kde jsem to i nechal a šel jsem zpět.

Jisoova činnost mě dostatečně unavila natolik, abych vytuhnul přímo okamžitě a usnul jsem. Jen doufám, že nebudu muset zítra příliš chodit, protože to nezvládnu.

Vrátil jsem se do pokoje a rozhlídl. "Spíš?" Pošeptal jsem a přišel k němu. Odkryl jsem ho a koukl na něj. Slintal. To je docela komický, ale tohle povlečení si sundá sám. Rozhlídl jsem se, vzal jsem si polštář a lehl jsem si na zem.

Ještě děsně brzo ráno jsem se probudil. Měl jsem úplně durch polštář. Znechuceně jsem zabručel a rozhlídl jsem se. Jisoo nikde. Zakňoural jsem a protáhl jsem se. Nevšiml jsem si, že jsem příliš na kraji a slítl jsem na zem, ale na něco měkkého. Zamrkal jsem a koukl jsem se na Jisooa tváří v tvář.

Zabručel jsem a otočil jsem na něj hlavu. "Co blbneš?!" Rozhlídl jsem se, abych se přesvědčil, že už je ráno.

"Spadl jsem." Špitl jsem a přitulil jsem se k němu. "Tak zas dobrou." Pošeptal jsem a uchechtl se. Zavřel jsem oči.

Odsekl jsem a začal jsem ho lochtat. "Zkus se nepočůrat" uchechtl jsem se a dál lochtal.

"Radši mě odnes do koupelny a umyj." Špitl jsem, odsekl a nějak z něho slezl. Pomalu jsem se zvednul a naplácl jsem se do postele.

"To sotva" Posadil jsem se a koukl na něj. "Kolik vůbec je? A kdy vlastně jedem domů?" Podrbal jsem se na hlavě a koukl ke dveřím.

Zabručel jsem. "Jenže tohle je tvoje vina a je zhruba kolem šestý ráno..nejspíš ještě dva dny tu musíme být." Špitl jsem.

Skvělý. "Ještě mi řekni, že si to dělal z donucení." Zamumlal jsem.

"Dělal jsem to jen z čisté lásky." Pošeptal jsem a uchechtl jsem se.

To uchechtnutí tomu 'dodalo na váze'. Zvedl jsem se a hodil jsem po něm polštář. "Tak si to užij." Odsekl jsem a šel jsen pryč.

Zakňučel jsem. "Jisooooooo já to myslel vážně. Jen to znělo vtipně." Špitl jsem a pomalu jsem se zvedl. Jenže takhle akorát umřu.

"A?" Zavrtěl jsem hlavou a koukl na něj. "Tohle bylo poprvé a naposled." Pošeptal jsem. Ano, už mě zase naštval.

Pomalu jsem k němu došel a opatrně jsem ho obejmul. "Proč naposled?" Špitl jsem a zabořil hlavu do jeho ramena.

"Proč ne?" Odsekl jsem a koukal na něj. "Za to, že tě bolí prdel si můžeš nanejvýš ty, já v tom prsty nemám."

Nechápavě jsem zamrkal a podíval jsem se na něj. "Myslíš to vážně?" Špitl jsem a steklo mě pár slz. Odsekl jsem, strčil jsem do něj a obešel jsem ho. Vyšel jsem z pokoje a vešel do koupelny, kde jsem se zamknul.