Brainwash

Velikonoční speciál - Bonusový díl

Máma mi oznámila, že půjdeme koledovat. Jisoo nesouhlasil, páč jsme na to dost velký. Já, sám Joshua, bych klidně i souhlasil. Vždyť jde přece o sladkosti! Seděl jsem v kuchyni, bylo asi 7 ráno. Jedl jsem křupínky s mlíkem. Kvůli letnímu času se mi blbě spí.

Spal jsem snad do 9, dokud na mě něco neskočilo. "Joshuo.." zabručel jsem. "Co chceš?" Konečně jsem otevřel oči a koukl jsem na něj.

"Musíme jít koledovat." Pošeptal jsem a zakňučel, slezl jsem z něj. "Honem!" Špitl jsem, natáhl k němu ruku a druhou rukou jsem mu podával pomlázku.

"My?" Zabručel jsem. "Jsi normální? Vždyť je nám 17." Projel jsem ho nevěřícně pohledem, ale hned, jak jsem zjistil, jak smutně se na mě kouká, jsem protočil oči a vstal jsem.

"Máma na tom trvá.." Pošeptal jsem a začal chodit do kolečka. "Jelikož se naše příbuzenstvo skládá převážně z holek, tak musíme je jít vykoledovat. A jestli nás to chytne, tak i holky ze sousedství." Špitl jsem a začal si hrát s prstama.

Nechytne, to nehrozí. "Bože" řekl jsem otráveně a vydal jsem se do koupelny. Upravil jsem se a udělal ranní hygienu a pak jsem se vrátil do pokoje.

Seděl jsem na posteli a smutně koukal do země. Lituju toho, že jsem mu to musel oznámit já.. Mě samotnému vadí jít kolem jiných koledníků či být ve větším spolku lidí. Jdu jen kvůli mámě a sladkostem. Navîc mámě na tohle nemûžu říct NE.

Oblíkl jsem se, vzal jsem pomlásku, potichu jsem se připlížil k Joshuovi a jemně jsem ho s ní plácl přes zadek. "Tak pojď" Podal jsem mu ruku.

Vyjukaně jsem na něj koukl a přijal jeho ruku, pomalu jsem se zvedl a naplácl se na něj. "Nejsem holka." Špitl jsem uraženě a vydal se ke dveřím.

"Nikdo neříká, že jsi." Ušklíbl jsem se a šel za ním.

Vyšli jsme na ulici a mířili k tetě a strejdovi. Pokud si pamatuju, maj 3 dcery.

Když jsme tam došli, zazvonil jsem a koukl na Jisooa. Hned se otevřely dveře a teta nás pustila dovnitř. Rozhlídl jsem, páni tu jsem nikdy nebyl, možná jako malej. Teta přitáhla všechny 3 dcery a sama se postavila do řady. Přišel jsem k nim a začal je koledovat se šeptáním koledy.

Udělal jsem, co jsem musel a nakonec jsme dostali pár vajíček. Tak za tohle to mi to nestojí. Vyšel jsem a čekal na Joshuu.

Koukl jsem s pokerfacem na Jisooa. "To asi nebude z čokolády, co?" Špitl jsem a vydal se za dalšími příbuznými. Oddechl jsem, když jsme tam dorazili.

"Můžeš to zkusit." Zasmál jsem se a šel za ním.

Prošli jsme celý příbuzenstvo, co bydlí tady ve městě, během asi 3 hodin a dostávali jsme hlavně ty blbý vejce! Tohle mámě nedaruju.

Normálně jsem měl depku z toho, že se v tašce na sladkosti nachází 99% vajec. Šel jsem domů, vešel, div jsem nekřápl dveřmi a odešel jsem do pokojčku trucovat. Tašku s vejci jsem hodil k Jisoovi na postel, zalezl jsem pod peřinu a takhle zůstal. Nikam už nejdu.

Co se mu zas stalo? Nechápal jsem, ale ty vejce jsem mámě naštvaně položil na linku. Možná jsem jich pár rozbil, ale ať si s tim děla co chce. Pak jsem se vydal za Joshuou.

Zapl jsem ignor mood, který by jsem použil na matku, kdyby přišla vyslýchat jaká byla koleda. Sice by mě to pak muselo rychle přejít, ale co už. Nejsou sladkosti, není milej Joshua.

"Stalo se něco?" Stál jsem v pokoji ve dveřích. Neodpovídal. "To tě štve to, že nemáme žádný sladkosti?" Třeba ho štve to samé, co mě.