,,Scottie. Scottie!" Hulákal do telefonu dokud to Scott nezvedl. ,,Stilesi, proč mi voláš?" Příliš klidně řekl Scott. ,,Scoťťíku. Skoťťíku! Potřebuju tvou sílu na vyzvednutí tety Bogiji. Pomůžeš mi, viď že jooo." Řekl prosebně Stiles, aniž se zmínil...
V rušné části Beacon Hills u stánku se zeleninou je fronta až ke knihovně. ,,Museli jsme jít až sem?!" Ptá se Derek s tikem v oku. ,,Všichni říkali, že je tu nejlepší zelenina." Odvětil Stiles s plnou pusou Marshmellow. ,,To jsem si všiml," řekl Derek a jako obvykle jeho pohár trpělivosti přetekl.
Jedním skokem byl u stánku a s milým výrazem ve tváři vzal celou krabici okurek. Klidně přešel ke Stilesovi, položil mu plnou krabici pod nohy a utekl. Stiles nad tím jenom pokrčil rameny, vzal si tři okurky, spěšně hodil do krabice pár drobných a odkráčel s myšlenkama na okurkový salát.
Stiles přišel domů a viděl, že se Derek pustil do malování jejich pokoje.(Moc dlouho to odkládali a to se Derekovi nelíbilo) Při vzpomínce na všechny krásné zážitky spojené s přísně rudou barvou, která ovládala jejich emoce a učila je dodržovat pořádek v oblasti koše.(Čtenář si představí slupky od banánů a spršky zbylého jogurtu)
,,Dej mi taky štětec." Udělal Stiles psí oči. ,,Za co?" Popudil Derek Stilesovy hormony. ,,Za okurkový salát." Udělal Stiles výsměšný obličej a odběhl do jejich přepychově vybavené kuchyně. Začal si pobrukovat, jelikož nemají rádio.(Derek se ho zbavil mávnutím ruky, když tam vedli zástupci rozhovor s jeho bývalým přítelem a on nechtěl aby se Stiles naštval.)
Stiles a Derek seděli na verandě a pochutnávali si na Stilesovu skvělém salátu. ,,Proč jsme vlastně namalovali pokoj na modrou a ne na růžovou?" Řekl zničehonic Derek a podíval se na Stilese. Ten se zasekl uprostřed jídla a probodl Dereka pohledem ,,Jsme gayové, ne pětiletá dvojčata hádající se o jednorožce!!!" Řekl Stiles. Derek raději nic neřekl a dál se věnoval svému salátu.
,,Měli bychom se zaměřit na budoucnost a takové ty věci." Řekl nepředvídatelně Derek a ukázal Stilesovi časopis maminky. ,,Ty chceš dítě??!" Vykřikl Stiles a přitom vyplivl pár okurek. Derek se podíval na časopis. ,,Sorry je to tenhle." Obrátil ho a vzal druhý s tím Stilese nenápadně sledoval.
Stiles se samozřejmě nerozkoukal, a tak měl pořád otevřené oči dokořán, pak je sklopil a začervenal se.
,,Tak co jsi to chtěl říct?" Optal se Stiles a našpulil pusu. Derek to samozřejmě ignoroval a mluvil dál. ,,No, tento dům je pro nás dost malý, to musíš uznat. A za druhé, je vážně malý." Zakřenil se a pokračoval. ,,Stilesi vidím naši společnou budoucnost, a tak potřebuju vědět jestli ty taky." řekl a s chvilkou napětí na sebe jen tak zírali. ,,Dereku, Ty víš že tě miluju, ale nový dům nepotřebujeme, to mi věř, " ujistil ho.
,,To mi úplně stačí a teď se jdi obléct jdeme koupit kočku," řekl Derek a odešel do koupelny. Stiles se udivil co si to Derek vymýšlí, pokrčil rameny, nadzvedl obočí a zašeptal ,,Vážně řekl, že jdeme koupit kočku? Ten Derek je dnes samé překvapení."(Derek nenávidí kočky. Představte si grumpy cat, to je Derek) ,,Já tě slyšel." Zaskřehotal Derek s kartáčkem v puse.
Obchod byl liduprazdný, pokud nepočítáme pár těch neznámých genetických chimér co si vzadu pochutnávali na křečkovi. Stiles se ve zverimexu cítil jako ve svém živlu, zatím na Dereka všechny zvířata syčely, štěkali, vyli a tak dále. Otočil se na Stilese a udělal nepřekonatelnou grimasu, čímž naznačoval, že se asi nikdy nedočkají obsluhy, jak si asi mají vybrat to zablešený zvíře?!
Vedoucí obchodu nejspíš utekla nebo je jejím koníčkem gaučing, protože vzadu spala nějaká ženská na židli, a ta židle předtím nejspíš náležela kleci papoušků, soudě podle kleci, která byla převrácená na zemi a papoušci vesele poletávali kolem.
Stiles taky poletoval po obchodě a Derek si musel pořád dokola opakovat že ho nezná, to jen proto kdyby se ho někdo ptal. ,,Dereku?" Zaťukal mu Stiles na rameno. ,,On ke mě nepatří!" Zapištel Derek a rychle se otočil na Stilese držící malou kočičku. Stiles ho ignoroval, nýbrž si na tohle už zvykl.
,,Ty chceš tuhle věc ?" Vyslovil odpudivě Derek a plivl. Slina dopadla na kočičku, která se ihned přestala věnovat svému kožichu a začala Dereka vraždit pohledem, stejně tak i Stiles. Celou cestu domů z něho ti dva nespustili pohledy. Stiles ji tam přece po tomhle incidentu nemohl nechat.
Dojeli domů a div nevyletěli k nebi jak je Stilesova teta Bogija vyděsila. Nejspíše celé ty hodiny stála před domem s křečemi v nohou a stálým úsměvem. ,,Ahojte mí milování teploušci!" Vykřikla a Derek se držel aby nevybuchl vzteky. Derek totiž tetu Bogiju nemusí, jelikož se trochu chová jako feministka.
,,Jeeeej! Ahoj Bogii!!" Vypísknul Stiles a běžel odejmout svou milovanou tetičku. ,,Derečkuuu!!" Znova vykřikla Bogija a objala Dereka, který se zuby nehty snažil odtrhnout. Bohužel, od tety Bogiji se nedokáže odtrhout ani Pravá Alfa. Chudák Scoťák, po tom co mu tetička Bog provedla minulý rok se s nimi odmítá vidět.
,,Tak povídejte, jak se máte? Co váš život? A co děti???" Ptá se tetička a Derek nakvašeně čučí na její kufry. Kufry?! ,,Bogijo? Proč. Tu. Máš. Kufry?" Zeptá se neklidně Derek a podívá se na Bogi se slzami na krajíčku. ,,No to víš! Ja su připravena tady na chvíli zůstat!" Stiles se usměje od ucha k uchu. ,,Na jak dlouho??" Vypískne a vyčkává uspokojující odpověď." Tetička se usměje. ,,Noo aspoň týden!" Derek se zalknul při pomyšlení na týden strávený s tetkou.
Crrrr! Crrrr! ,,Jdu otevřít!" Řekne otráveně Derek po dlouhém rozhovoru a vyslýchaní tetičky Bogi. ,,Ahoj Lydie. Potřebuješ něco?" Řekl Derek a Lýdinka se přes neprostupného Dereka procpala do domu. (Cestou do kuchyně zakopla o tetiny kufry.) ,,Ne jenom jsem vás chtěla po... jeee Dobrý den tetičko Bogijo!" Vykřikne Lydie a usměje se. ,,Jeeej vy jste si do trojky přivedli dívku? Aaa ja su tak šťastná! Za mých mladých let ve trojce byly vždy jenom dívky! Tak já vás nebudu rušit a zajdu koupit rohlíky!"
Dříve než stačil někdo něco namítnout (třeba to že už se znaly, ale Bogija chtěla škodit) teta vyletěla z domu jako blesk a se svýma tučnýma nožkama utíkala pod most očistit pár slepičích mozečků na večeři.
,,Asi by jsme ji měli něco říct." Vyhrkla upoceně Lyd. ,,Ne. Jen ať se proběhne." Řekl Derek a šel do kuchyně. Cestou kopl do pár jejich kufrů(jiná várka než ty o které zakopla Lyd) a zašklebil se. Uvolnil se a užíval si pár set volných minut bez Bogiji.
,,Cukroušci! Jsem tady!" Křikla teta s přetékající taškou rohlíků. Nakoukla hlavou do obýváku a spustila. ,,Tak co, jak bylo? Přidávejte, přehánějte! Chci detaily!" Řekla a lusknutím prstu seděla na gauči. Lýdinka jenom zavrtěla hlavou. ,,Nic se nestalo." Řekla na rovinu.
Když byla Bogija pořád smutná, nabídl ji Stiles salát. Tetička přijala nabídku a Stiles ho položil na stůl, kde zničeno nic přiskočila Nancy(ta nová čičinka) a nešla něco měkkého a hnědého v pusince. ,,Fůj! Nancy! Odnes ten bobek! Odnes ho!" Stiles ji marně naznačoval co má udělat, ale Nancy se rozběhla a bobek skončil ve Stilesovém vynikajícím salátě.
Mňau, naši čtenáři. Provádíme drobné (nebudu kecat jsou velké) úpravy, díky naší umělecky mladé gramatice (ha ha). Sterek patří do našich srdcí, tak se mu hodláme věnovat dále. Mňaute se... Dodatek.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
