Argent Sister /Teen Wolf/

24. Kapitola

Pustila jsem Lydiinu ruku a nechala jí dopadnout na zbytek jejího bezvládného těla, které teď leželo vedle Allisonina náhrobku.

Zde leží Allison Argentová

Milovaná dcera a přítelkyně.

Chráníme ty, kteří se nemohou ochránit samy.

O tom, že byla taky ta nejlepší sestra ně světě se, ale nikdo nezmínil.

Po tváři mi skanula slza. Rychle jsem jí setřela. Ne, teď není čas na brek a vzpomínky. Musím připravit rituál.

Z tašky, kterou jsem si vypůjčila od Lydie, jsem vytáhla pár věci, které jsem taktéž vzala z jejich domu.

Kolem dokola jsem rozsypala tři věci. Oměj, jmelí a sůl. Aby spojila věci dohromady. V hlavě jsem se pořád modlila abych si postup pamatovala správně.

Uzavřela jsem Allison s Lydií do kruhu.

Poté jsem vytáhla dýku. Několikrát jsem jí otočila v prstech. Patřila Allison. Nic osobnějšího jsem snad už vzít nemohla.

Ukazováčkem jsem přejela po ostří. Po celé délce se roztekla kapička krve.

Osobní věc, krev rodiny.

Hodila jsem dýku do kruhu. Dopadla do měkké trávy kousek od Lydie.

,,Tak a teď, teď to může začít." Vydechla jsem a obrátila se k měsíci. Zářil jako bledé slunce a jeho světlo tančilo po mé tváři.

Z kapsy jsem vytáhla zapalovač a rozžehla oheň. Zavřela jsem oči když jsem plápolající kovovou krabičku házela do kruhu.

Sůl vzplanula a vytvořil se ohnivý kruh. Úplně jsem cítila jak kolem mě roste energie.

,,Banshee, dělej co umíš." Vyslovila jsem tiše a zahleděla se na Lydii, jejíž tělo stále ještě v bezvědomí se začala zvedat.

Postavila se na nohy a rozpřáhla ruce. Hlavu mě sklopenou. 

Oheň se zbarvil do modra. Musela jsem z té omamující záře přivřít oči abych neoslepla.

Záře se stále stupňovala a rostla...dokud v jednom momentu nepohasla úplně.

Zamžourala jsem abych zaostřila a přistoupila blíž.

Měsíc opět osvělil hrob.

Tentokrát to nebyla jen jedna slza, ale celý proud. Neudržela jsem svá stavidla a nechala vodopády téct po mých tvářích. Dech se mi tajil. Málem bych i přísahala, že jsem v tu chvíli myslela, že je to jen sen, ale nebyl.

Byla to skutečnost. Opravdová skutečnost. Se sladkou, medovou příchutí.

,,Allison." Vydechla jsem její jméno a rozběhla se vstříc mé sestře.

Panebože, já to dokázala!!

Já dopsala svojí první knihu. No je to úžasný pocit :33

Já vím, že jsem zlý skřet, ale ten konec se mi prostě líbí. Otevřené konce mám nejraději. Vím, že je to ode mě hnusné, ale je to takové 'poetické' :DD

Tak co říkáte na to zakončení. Některým to možná už bylo jasné, ale možná taky ne :D

Já osobně jsem tohle plánovala..no už skoro od začátku. V jeden den jsem se prostě rozhodla, že tohle chci udělat :D

Tak svůj názor na konec téhle knížky vyjádřete v komentech.

Beru i buřiče a slohovky :DD