Neobyčejný Život [Ukončeno]

15.kapitola

Došli jsme k pokoji, kde by měla ležet máma. Pomalu a opatrně jsme otevřeli dveře vedoucí do pokoje a potichu vešli do pokoje.

Máma byla napojená na všelijaké nemocniční přístroje. U její postele stála nejspíš doktorka Müllerová.

,,Dobrý den, jsem paní doktorka Müllerová. Jste dcera od paní Brown?"

,,Ano jsem, tohle je můj otec a bratr."ukázala jsem na tátu a bráchu.

,,Vaše matka má a bude mít vážné problémy. Má otřes mozku. Ten způsobí, že vaše matka bude mít občas výpadky paměti. Dále nejspíše skončí na invalidním vozíku. Má vážné poranění noh. Celkově by měla být nejméně jeden týden v kómatu."

...

Doktorka odešla a zůstali jsme v pokoji sami.
Mám strach. Co když se jí něco stane tady v nemocnici? Jak bych to asi bez mámy zvládla. Co když umře?

Ne. Nemůžu myslet na tak špatné věci. Musím myslet alespoň trochu pozitivně

Bylo deset hodin večer a zítra bych měla jít do školy. Nejspíš asi do té školy nepůjdu. Chtěla bych být u mámy v nemocnici každičkou minutu. Chtěla bych být u toho, až se probudí.

...

Byla již půlnoc a já hleděla na mámu v domnění, že se každou chvíli probudí. Táta s bráchou před chvíli odjeli domů a já tu prostě musela zůstat.
Usadila jsem se pohodlněji do křesla, které bylo hned vedle nemocniční postele. Chytila jsem máminu ruku do té své a po chvíli jsem usnula.

,,Vaše matka zemřela. Měla zástavu srdce a silné krvácení do mozku. Je mi to moc líto slečno."oznámil mi RO nějaký doktor a odešel.

Vodopád slz se spustil a já se zhroutila.

Probudila jsem se a zjistila, že to byl jen pouhý sen...
........................................................................
Mega moc se vám omlouvám:
1.kapitola nebyla nějak tak týden- mám toho poslední dobou hodně do školy a tak -,-
2.Tato kapitola je moc krátká.
...
Pokud budete chtít, můžete si přečíst můj druhý příběh New Message.

Vaše SAB❤