17. část

174 15 2
                                    

Z pohledu Amandy

Čím byla ke mně blíž, tím jsem se cítila víc a víc jako zhypnotizovaná. Co to dělá? Hraje si se mnou jenom? Nehnula jsem ani brvou a vyčkávala na její další pohyb. Dělilo nás od sebe jen pár centimetrů. Moje oči se začaly automaticky zavírat. Jazykem jsem si navlhčila rty a o sekundu později se její pootevřená ústa obemkla kolem mého spodního rtu.
A zase jsme tady. V jejím pokoji a naše rty spojené v dokonalém poliku.
Trvalo to jenom pár sekund, než se Kira odtáhla a začala na mně zírat. Potřebovala bych teď dostat pořádnou facku, abych se dostala z toho úžasného opojení, které mi přinesl její polibek. Bylo to jiné než minule. Tehdy jsem nestačila ani zareagovat.
,,A co teď?" zeptala se Kira.
Netuším, co jí mám odpovědět. Nachytala jsem se, jak zírám na její dokonalé rty. Teď do očí a pak zase narty. Jako bych se ptala jestli ji můžu znovu políbit. A tak jsem to udělala.
Nevěděla jsem, co jí mám říct a tak jsem nechala jednat činy. Nevím, kde se ve mně najednou vzalo tolik odvahy, ale udělala jsem to. A ona mi polibek oplácela.
Tohle mi dalo naději, že by mohla cítit něco i ke mně. Ne jenom k Joshovi.
Jednou rukou jsem ji podpírala hlavu a opatrně, jako by byla něco křehkého, jsem ji začala pokládat na postel. Nebránila se, což jsem brala jako povolení pokračovat.
Začala jsem ji líbat na krku. Jednu ruku jsem přesunula, abych ji mohla chytnout za pas. Nezamýšlela jsem dojít s tímhle nějak daleko, ale když její tričko povyjelo nahoru, nedokázala jsem se udržet. Když moje ruka hladila její krásné tělo, tak se stalo něco, co jsem nečekala. Prudce mi vytáhla ruku z pod jejího trička, převalila mě na záda a obě ruce mi držela po stranách mé hlavy. Tak moc ji chci!
,,Heh. Tak se zdá, že máma měla přece jen pravdu," řekla a vítězně se ušklíbla.
,,Mohla bys teď nemluvit o tvé mámě? Je to totiž fakt divný," řekla jsem. Už jsem se necítila tak vyděšeně. Kira je přece moje nejlepší kamarádka, které věřím a nemusím se bát a být celá nesvá v jejjí přítomnosti.
,,Nelíbí se ti mluvení? Dobře," řekla a jedním rychlým pohybem si vyslekla tričko a hodila ho na podlahu. Už několikrát jsem Kiru viděla bez trička, ale nikdy ne takhle. Nikdy si ho nesundala kvůli mně, pro moje potěšení.
,,Jsi na řadě," zašeptala mi do ucha a já se bez přemýšlení nadzvedla a Kira mi pomohla z mého trika. Její výraz říkal, že byla spokojená s tím, co vidí. Teď začala líbat na krku ona mně a postupně se dostávala níž a níž. Srdce mi začalo bít rychleji a cítíla jsem vzrušení v rozkroku. Rozepla mi kalhoty a pomohla mi se z nich dostat. To samé jsme potom udělaly i se zbytkem našeho oblečení. Když jsme se líbaly, dráždila mně kolenem na mém pulsujícím centru a já měla problém s oplácením polibku. Poznala, že už to trápení dýl nevydržím a tak do mně vnikla dvěma prstama. Musela jsem se kousnout do jazyka, abych nezasténala.
,,R-rychleji," zašeptala jsem jí do ucha.


------------------------
Zbytek nechám Vaší představivosti :D

It's not a secret anymoreKde žijí příběhy. Začni objevovat