It's not a secret anymore

19. část

Z pohledu Amandy
,,Můžeš zůstat, přes noc, jestli budeš chtít," řekla Kira, zatím co jsme umývaly nádobí. I když ta nabídka zněla lákavě, musela jsem odmítnout.
,,Dnešek už byl dost dramatický a plný zvratů. Věřím, že obě máme o čem přemýšlet a taky myslím, že toho bylo hodně i na tvou mámu. Možná si o tom ještě budete chtít promluvit," netuším kde se ve mně vzalo odhodlání říct něco takového a odmítnout její nabídku.
,,Jo, asi máš pravdu," řekla a hodila utěrku na radiátor. ,,Jsem ráda, že si tohle podstoupila se mnou."
,,Tak to je snad samozřejmost," řekla jsem a usmála se na ni. Teď byl čas odejít, ale nevím, jak se s ní mám rozloučit. Měla bych ji políbit, obejmout nebo prostě jen odejít?
Stály jsme mezi dveřmi připravené se rozloučit. Všimla jsem si jak se dívá na mé rty, jako já dřívěji, když jsem ji chtěla políbit. Položila mi na tvář ruku a já už se začala těšit z toho, že se znovu políbíme. Ještě chvíli se na mě dívala a pak řekla: ,,Měj se hezky." Usmála jsem se i přes to, že jsem očekávala víc a odešla.
Skoro mě znovu políbila. Ale jen skoro.
Rozhodně mám zbytek dne nad čím přemýšlet. Mám ale takový pocit, že se dnes moc nevyspím. Už teď mi v hlavě kolovaly události dnešního dne.

Když už jsme se pomalu celá rodina chystali jít spát někdo zazvonil. A jelikož jsem byla zrovna nejblíž ke dveřím, šla jsem se podívat, kdo tady v deset večer otravuje. Na moment jsem myslela, že to je Kira. Mohlo by se totiž u nich doma zase něco zvrtnout.
Když jsem uviděla, kdo stál na druhé straně dveří, nemohla jsem tomu uvěřit. Co tady sakra dělá?
,,Ehm. Ahoj, je doma Kira?" zeptal se Josh. Ano, je to TEN Josh. A co sakra chce u mých dveří?!
,,Kira tady nebydlí," řekla jsem jen.
,,Ale ty jsi ta její kamarádka, ne?" zeptal se zmateně.
,,Ano, to jsem."
,,Dobře a můžeš mi říct, kde teda bydlí? Chtěl jsem ji totiž překvapit," řekl Josh.
,,Ne, nemůžu. Právě jsem se chystala jít spát, takže.." čekala jsem až se sebere a odejde.
,,Jo, jasný. Tak ahoj." otočil se na patě a byl pryč.
Tenhle den už by nemohl být víc dramatický.
Přemýšlela jsem, jestli mám zavolat Kiře, že se tu stavil kvůli ní Josh. Ale pro dnešek toho bylo už dost. A takhle alespoň můžu usínat s tím, že dnešní den patřil mně a Kiře.
Stejně jí pravděpodobně bude volat, tak prostě počkám, jak se to vyvrbí.
Usínala jsem s dobrými myšlenkami na dnešek. Sice mě Josh vyvedl trochu z míry, ale na to jsem teď nechtěla myslet. Přehrávala jsem si Dnešní momenty s Kirou v hlavě, dokud jsem neusnula.
Trochu se bojím, jakým směrem se bude vyvýjet náš vztah dál. Ale to je otážka zítřka a následujících dnů.