Z POKLEDU KIRY
,,Mně snad šálí zrak! Co to má znamenat Kiro?!'' rozkřičela se moje máma a v očích jí bylo vidět čisté zděšení. ,,Amando myslím, že by teď bylo vhodné, kdyby si nás nechala o samotě.'' dodala.
,,Jestli půjde ona, půjdu i já. Stejně potřebuješ čas, aby jsi to vstřebala. Už to prostě konečně akceptuj!'' křikla jsem po ní. Matka stála ve dveřích jako opařená, takže jsme s Amandou lehce proklouzly dveřma.
,,Jak dlouho potrvá, než se budeš chtít vrátit zpátky? Nemůžu tě v mém pokoji schovávat dlouho. A víš jak by reagovali naši, kdyby věděli, že u nás přespáváš.'' řekla Amanda a vyrazily jsme k ní domů.
,,Dávám jí čtyři dny, ale jestli se neuklidní, tak nevím co budu dál dělat. Pravděpodobně se jí vyhýbat. A s tvými rodiči si nedělej hlavu, můžu přespát v tom domku na stromě, který postavil tvůj táta pro Paula.'' Je dost teplo, takže by mi vůbec nevadilo spát na tom stromě.
Vyšly jsme tři kamenné schody k Amandiným dveřím. Podívala jsem se ke garáži, kde obvykle parkuje auto Amandiných rodičů. Nebylo tam. Naštěstí.
Úplně jsem zapomněla se Amandě zmínit o tom sexy klukovi z uličky před záchody. Chtěla bych ho znovu potkat.
ČTEŠ
It's not a secret anymore
Teen FictionJaké to je zbavit se těžkého břemena, ulevit sám sobě, ale téměř všichni okolo se ma tebe dívají skrz prsty. K tomu se přidá nešťastná láska a všichni ví jak to bolí. Být odmítán osobou, kterou milujete a zemřel by jste pro ni. Vzdáte se toho člově...