Z POHLEDU KIRY
Zrovna jedeme domů taxíkem, který nám zaplatil Leo. Mám takový divný pocit ohledně Amandy, teď spolu navíc moc nemluvíme, což je divné. Normálně jsme vždy ukecané. Už to nevydržím a prolomím ticho: ,,Takže...ten včerejšek.." Víc sem nestačila doříct, protože mi skočila do řeči. ,,Wow! To byla jízda co? Sice si toho moc nepamatuju,ale ten kluk byl celkem v pohodě. Leonard. Tak se jmenoval, žejo?" Řekla nadšeně. Vážně si to nepamatuje? Teda já nevím kolik toho vypila mezitím než jsem se vrátila ze záchodků, ale že by si to nepamatovala? ,,No, jo. Jmenoval se Leo." řekla jsem.
,,Co je? Zníš divně." zeptala se mně Amanda a koutkem oka se na mně podívala a pak znova civěla před sebe.
,,Hlavu mám jako střep, ale to za chvíli přejde." Odpověděla jsem. Taxikář dojel k Amandinému domu a já vystoupila s ní. Všimla jsem si, že její rodiče mají auto před domem, a tak jsem se pro vlastní dobro rychle rozloučila a šla domů.
ČTEŠ
It's not a secret anymore
Teen FictionJaké to je zbavit se těžkého břemena, ulevit sám sobě, ale téměř všichni okolo se ma tebe dívají skrz prsty. K tomu se přidá nešťastná láska a všichni ví jak to bolí. Být odmítán osobou, kterou milujete a zemřel by jste pro ni. Vzdáte se toho člově...
